V jiném případě musí nakoupit služby a výrobky (náhradní plnění) odpovídající sedminásobku hrubé průměrné mzdy v hospodářství od společností, v nichž více než padesát procent zaměstnanců tvoří OZP.

Nejde jen o vozíčkáře

Kdo vlastně spadá do kategorie osob se zdravotním postižením? Většina lidí si myslí, že se jedná o zdravotně těžce postižené lidi, například vozíčkáře, a zaměstnavatelé se bojí, že by museli upravovat zařízení kanceláří, záchody či vstup do budovy, aby jim mohli nabídnout práci. Tak tomu ale není. „Osobou se zdravotním postižením může být člověk se silnou alergií nebo s jiným zdravotním problémem, který na první pohled není vidět,“ říká Tomáš Surka z personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

Image společenské odpovědnosti

Důležitým argumentem pro zaměstnávání těchto osob je budování image společenské odpovědnosti. „Nikdo z nás si nemůže být jist tím, že bude celý život zdravotně fit, a firmy, které otevírají své brány zdravotně postiženým, jsou vnímány jako lepší zaměstnavatel. Tato image jim následně může pomoci i se získáváním zdravých odborníků, pro něž pojmy jako firemní kultura a společenská odpovědnost mohou být důležité,“ připomíná Surka.

Totéž platí i o potencionálních zákaznících. Pokud budou mít na výběr srovnatelné výrobky nebo služby a budou vědět, že určitá firma se chová společensky zodpovědně, mohou upřednostnit nákup u ní. Firmy také mohou získat dotace od úřadu práce na zřízení místa pro OZP, další výhodou jsou daňové úlevy.