Zástupci sdružení oslovili na dvě stovky firem rozličných velikostí působících v různých oborech. Respondenti odpovídali na dotazy týkající se způsobu, jakým přijímají nové zaměstnance s určitým handicapem na trhu práce, a jejich procentuálního zastoupení v pracovních kolektivech.

Zaměstnavatelé mají strach přijmout člověka se zdravotním postiženímMarie Bílková, Úřad práce ČR

V dotazníkovém šetření firmy nejčastěji uváděly, že by byly ochotny přijmout čerstvé absolventy nebo rodiče malých dětí. Až poté následovali lidé nad 50 let věku.

Čelí dlouhodobé nezaměstnanosti

„Tyto skupiny lidí se potýkají, zejména v době pomalého oživování české ekonomiky, s dlouhodobou nezaměstnaností. Přitom jejich začleňování do pracovních kolektivů může firmám přinést v dlouhodobém měřítku značné výhody, například věkově různorodé pracovní prostředí či sníženou fluktuaci a v neposlední řadě i loajální a spolehlivé zaměstnance,“ uvedla Lucie Čunderliková, mluvčí sdružení Desetsil, které si klade za cíl pomáhat jak ohroženým skupinám uchazečů o zaměstnání, tak i samotným zaměstnavatelům.

Odraz postoje společnosti

„Výsledek průzkumu v podstatě odráží postoj celé společnosti. Zaměstnavatelé mají strach přijmout například člověka se zdravotním postižením a místo toho raději odvádějí povinný podíl do státního rozpočtu,“ komentuje výsledky průzkumu generální ředitelka ÚP ČR Marie Bílková a dodává: „Bohužel tento způsob povinného zaměstnávání OZP volí i řada podniků se státní účastí.“

Každý zaměstnavatel nad 25 zaměstnanců je povinen zaměstnávat 4 % OZP nebo odebírat výrobky či služby od firem, které zaměstnávají více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Další možností je zadávat zakázky těmto zaměstnavatelům či odebírat výrobky nebo služby od živnostníků se zdravotním postižením. Povinný podíl mohou podniky splnit také odvodem do státního rozpočtu či vzájemnou kombinací všech uvedených způsobů.

Přetrvávají předsudky

„Důvodů, proč jsou zaměstnavatelé v případě lidí ze zmíněných cílových skupin zdrženliví, je hned několik. Tím hlavním jsou obecné předsudky panující ve společnosti, podle nichž nebudou tito pracovníci schopni dobře plnit své úkoly. Dalším důvodem je mimo jiné neznalost. Bohužel i vlivem chaosu, který nastal po vzniku samostatného Úřadu práce ČR a který teprve nyní postupně napravujeme, nemá řada zaměstnavatelů ponětí o tom, jaké výhody jim může přijetí takového člověka přinést,“ upozorňuje Helena Šachová z kontaktního pracoviště ÚP ČR pro Prahu 10.

Firmy mohou získat úlevy na daních

Pokud se firma rozhodne přijmout dlouhodobě evidovaného uchazeče, může získat příspěvek na jeho mzdové náklady nebo třeba úlevy na daních. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti existuje řada nástrojů a finančních příspěvků, jejichž cílem je usnadnit lidem návrat na trh práce.

Kupříkladu v rámci veřejně prospěšných prací či institutu společensky účelného pracovního místa činí měsíční částka až 15 tis. Kč. V případě mladých do 30 let nebo lidí nad 55 let je to až 24 tis. měsíčně. Za zmínku stojí i hrazené rekvalifikace ušité na míru konkrétnímu uchazeči a konkrétní firmě, poradenství či další služby.