Hlavní obsah

Poradna: Dva pracovní poměry u jednoho zaměstnavatele

Flexibilní úprava pracovní doby, ale také zkracování pracovní doby z důvodu, že zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci, anebo prostě finanční situace – to jsou dnes nejčastější příčiny, které zaměstnance vedou k uzavírání dalších pracovních poměrů. Může ale zaměstnanec sjednat druhý pracovní poměr se zaměstnavatelem, pro kterého již pracuje?

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek
Pracuji jako účetní v jedné menší firmě. Teď nám odešla mzdová účetní a vedoucí mi nabízí další pracovní smlouvu s tím, že bych měla pracovat na částečný úvazek ještě jako mzdová účetní. Nejsem si ale jistá, zda je takový vedlejší poměr přípustný a zda mohu mít s jedním zaměstnavatelem uzavřené dvě pracovní smlouvy.

Více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele

V zásadě musíme potvrdit, že vaše intuice je správná. Ačkoli současná právní úprava počet základních pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele teoreticky připouští, prakticky takové aranžmá naráží na jedno klíčové omezení. Zákoník práce totiž zakazuje, aby zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonával práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

V zásadě musíme potvrdit, že vaše intuice je správná. Ačkoli současná právní úprava počet základních pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele teoreticky připouští, prakticky takové aranžmá naráží na jedno klíčové omezení. Zákoník práce totiž zakazuje, aby zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonával práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

S ohledem na to, že ony výše zmíněné základní pracovněprávní vztahy pojímají jak pracovní poměr, tak dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, a zaměstnavatelé zcela pochopitelně tendují k ne zcela úzkému vymezení druhu práce, bude jakákoli kombinace uvedených pracovněprávních aktů téměř vždy představovat problém.

Jinými slovy: není možné, aby zaměstnanec vykonával určitou práci v pracovní smlouvě a stejnou pracovní aktivitu (popř. podmnožinu činností, které spadají do sjednaného druhu práce) na základě druhé pracovní smlouvy anebo dohody. Smysl takové regulace má svoji logiku: jde o to, aby vynalézaví zaměstnavatelé tímto způsobem (tj. sjednáním několika smluv) neobcházeli omezení týkající se pracovní doby a nevyhýbali se také náležité kompenzaci přesčasové práce.

Čistě teoreticky…

Oprostíme-li se však od reality, je třeba připustit, že zákoník práce počet smluv a dohod, které mezi sebou zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřou a priori neomezuje – pokud jsou ovšem strany schopné domluvit se na takových druzích práce, které se vzájemně nepřekrývají (a tuto dohodu samozřejmě pak i fakticky naplňovat).

Zaměstnanec samozřejmě musí být schopen řádně plnit všechny své vícečetné pracovní povinnosti, které mu z těchto pracovněprávních vztahů vyplývají (zejména potom dodržovat stanovenou pracovní dobu a odvádět dostatečně kvalitní práci). Všechny takové dojednané pracovní vztahy totiž budou zcela rovnocenné a posuzují se samostatně.

Je také vhodné připomenout, že termín „vedlejší pracovní poměr“ pracovní právo již dávno nezná, přestože zmínky o „vedlejšácích“ z neformálních rozhovorů dosud nevymizely (a hned tak nevymizí).

Shrnutí

Vrátíme-li se k realitě a k vašemu případu, je bohužel (resp. z vaší perspektivy spíše bohudík) téměř učebnicovým příkladem konstelace, kterou zákon zakazuje. Obsahem vašeho pracovního poměru je práce účetní. Práce mzdové účetní je tedy de facto podmnožinou sjednaného druhu práce a tudíž prací, kterou nelze vykonávat na základě separátního pracovního poměru (ať již by šlo o pracovní poměr nebo některou z dohod).

Tuto práci nicméně samozřejmě vykonávat můžete – pokud jste však již nyní jako účetní plně vytížená – bude mít taková práce charakter práce přesčasové. Což pro vás bude znamenat především nárok na příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 25% průměrného výdělku (pochopitelně vedle dosažené mzdy) a pro vašeho zaměstnavatele povinnost dbát maximálních limitů pro přesčasovou práci.

Odpovídaly Tereza Kadlecová a Lucie Hořejší z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám