Článek
Podniky, samostatně výdělečné osoby a organizace občanské společnosti se sídlem v EU se každodenně stávají oběťmi nekalých praktik. Tyto praktiky mohou spočívat v úmyslném neuvedení podstatných informací nebo v poskytnutí nepravdivých či zavádějících informací o nabídce, ale také v obtěžování, donucování či nepatřičném ovlivňování.
Mezi oběti patří 99% podniků
Obzvláště zranitelnými se v oblasti podvodů stává 23 miliónů malých a středních podniků v EU, které představují 99 % všech podniků v EU. Nicméně do pasti podvodných systémů se mnohdy dostanou i velké hospodářské subjekty.
K běžným úskokům patří podvodné „katalogové firmy“, které zasílají podnikům formuláře se žádostí, aby zdánlivě bezplatně aktualizovaly své údaje. Jakmile však oběť potvrdí svůj souhlas, dozví se, že podepsala smlouvu, z níž vyplývá nemalý roční poplatek.
Podle průzkumu Evropského parlamentu z roku 2008 bylo podáno 13 000 stížností na podvody v souvislosti s katalogy hospodářských subjektů, což je však jen vrcholek ledovce. Z průzkumu vyplynulo, že od nich podvodníci většinou požadovali poplatek ve výši 1000 eur.
Hospodářské subjekty, které se staly oběťmi nekalých praktik, tento podvod mnohdy ani neohlásí, a to kvůli nedostatku času nebo proto, že nevědí, na koho se obrátit.
Jsou zapotřebí jasná pravidla
„Malé podniky tvoří páteř evropského hospodářství a sotva si mohou dovolit přicházet o peníze kvůli podvodům. Potřebujeme přísná a účinná celoevropská pravidla, která nám umožní se s těmito nekalými praktikami vypořádat a která zároveň zajistí, že se viníci nebudou moci skrývat za hranicemi států,“ uvedla komisařka EU pro spravedlnost Viviane Redingová.