Popsané opatření, kdy první tři dny pracovní neschopnosti nebude stát nemocným vyplácet žádné peníze, má svůj původ zejména ve vysoké míře nemocnosti, kterou Česká republika vykazuje. Dosahuje dvojnásobku evropského průměru, který se pohybuje okolo tří procent.

Na nemocenské bývají v Česku nejčastěji lidé s nižšími příjmy, nebo lidé z menších obcí. Tradičně nejméně nemocní, tedy alespoň v rámci pracovní docházky, tak bývají lidé v Praze.

Vynalézaví Češi

Opatření s odebráním finančních dávek za první tři dny by nebylo možná vůbec potřeba, kdyby Češi neschopenky tak rádi nevyužívali podvodným způsobem. A nemluvíme pouze o zaměstnancích, kteří onemocní vždy, když jim mají doma řemeslníci rekonstruovat část bytu nebo když jim přijede návštěva z druhého konce republiky. Pracovní neschopnost totiž rádi využívají i zaměstnavatelé, kteří na ni cíleně posílají zaměstnance, pro které v ten okamžik nemají dostatek práce.  

Tuto skutečnost by ale měla částečně odbourat další novelizace, platná do ledna 2009, která do systému výplaty náhrad za nemoc zapojí i zaměstnavatele. Ti by měli zaměstnanci platit náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, což pro ně bude dostatečná motivace, aby měli pracovníků na neschopence co nejméně. Hrozí ale opačný extrém, kdy by mohly některé firmy na své zaměstnance vyvíjet ohledně pracovních neschopností nepřiměřený nátlak. 

Snížení nemocnosti nebo nástup čerpání dovolené?

Samotné zavedení nového modelu nemocenské od 1. ledna 2008 zřejmě povede k tomu, že se počet lidí na krátkodobých neschopenkách sníží. Nikoliv však proto, že by národ náhle vyzdravěl, ale proto, že spousta lidí si rozmyslí, zda zůstat týden doma, a připravit se tak o podstatnou část svých příjmů.  Jedna jeho část se tak zřejmě pokusí své obtíže přechodit a bude dál docházet do zaměstnání, čímž úspěšně rozšíří nemoc i mezi svými kolegy.

Druhá část, řekněme možná, že ta malinko zodpovědnější, začne řešit své krátkodobé nemoci formou čerpání dovolené. Ta ale není nekonečná a její účel by neměl být k léčbě, ale k celkové regeneraci a odpočinku od pracovních starostí.  Dá se předpokládat, že pokud si během zimy a jara vyberete po částech na své léčení velkou část své dovolené a její zbytek si budete vytrvale škudlit na vánoční svátky, na podzim už vaše unavené tělo pomele z posledního a s první vlnou chřipek ho budete tak jako tak donuceni uložit na lůžko a pracovní neschopnosti se nevyhnete. 

Nezbývá tedy než si položit otázku, zda není toto nové opatření jen bičem na slušné a pracovité lidi, zatímco dlouhodobí absentéři stejně nic nepoznají. Odpověď budeme moci sami rozpoznat během příštích 12 měsíců.