Na konci října v ČR legálně pracovalo 58 492 lidí z Ukrajiny, což je asi o 12 300 víc než začátkem roku. Ukrajinci po Slovácích tvoří druhou nejpočetnější skupinu zahraničních pracovníků. Právě oni často využívají k získání práce, ať už legální či nelegální, takzvaných klientů.

Za vyřízení jim pak musí například dávat část platu, platí jim i za bydlení a za další "služby". Některé neziskové organizace na pomoc migrantům v souvislosti s klienty hovoří o mafiánských praktikách a obchodu s lidmi. Právě činnost těchto zprostředkovatelů má nový systém nahradit.

Centra na Ukrajině zatím navštívilo 450 zájemců. Osm stovek osob se v nich na možnost legální práce v ČR ptalo po telefonu. Vážných uchazečů jsou asi dvě stovky. Prvních třicet pracovníků už dorazilo do ČR. O vízum a povolení k zaměstnání žádají nyní čtyři desítky osob.  

Cílem není příliv pracovníků, ale jejich legalizace

"Cílem programu není přivézt do ČR co nejvíce pracovníků z Ukrajiny. Nabízíme ale legální možnost a chceme, aby ji člověk upřednostnil před tou nelegální. Snažíme se lidem ukázat, že to jde i bez klientského systému. Příště už to dokážou sami," řekla Martina Kalinová z ministerstva práce.. Podle jedné z jejích koordinátorek Heleny Mourečkové jsou v této zemi lidé zvyklí nedůvěřovat institucím a obracet se spíš na "neformální sítě".

O programu organizátoři informovali v ukrajinské televizi i inzeráty v tisku. Systém se soustředí na lidi, kteří se už rozhodli za prací do ČR odjet. Uchazeč v centru získá informace o situaci v Česku a rizicích nelegální práce. Dozví se o tom, jaké potřebuje doklady k získání povolení a víz. Pracovníci mu pomohou s vyplněním formulářů. Služby center jsou zdarma. Zájemce zaplatí jen správní poplatky.

České firmy mají zájem o kvalifikované dělníky

V Česku koordinátoři a centra zas hledají zaměstnavatele, kteří poskytují současně i ubytování. Zatím jich oslovili 250, třetina z nich měla zájem se do programu zapojit.

Nejvíc firmy stojí o kvalifikované dělníky, montážníky, pracovníky do hypermarketů, šičky, pekaře, svářeče, zdravotní sestry a zámečníky. Asi pětina ukrajinských zájemců má vysokou školu. Zbytek jsou lidé s výučními listy či maturitou.