Hlavní obsah

Pradědeček dnešních počítačů ENIAC rozblikával světla ve městě

Počítačovou éru zahájil před 70 lety, 12. února 1946, generál americké armády Gladeon Barnes. V jídelně Pensylvánské univerzity stiskl slavnostně tlačítko první veřejné demonstrace třicetitunového kolosu z černé oceli, elektronek a drátů, který je dnes pokládán za první čistě elektronický počítač. Dostal název ENIAC podle počátečních písmen anglického názvu (Electronic Numerical Integrator and Computer).

Foto: Profimedia.cz

Pradědeček dnešních počítačů ENIAC

Článek

„To byla první událost informačního věku," tvrdil Herman Goldstine, jeden z členů týmu, který ENIAC vyvinul. „To přesvědčilo veřejnost, že stroj je funkční."

Vývoj ENIACu trval pouhé tři roky, protože armáda nutně potřebovala přístroj, jenž by jí usnadnil vypočítávat složité tabulky dělostřeleckých drah k sestřelování letadel. Předtím je počítali lidé.

Vedle matematika Goldstina patřili k vývojovému týmu fyzik John Mauchly a inženýr John Eckert. Mauchlyho pověřili elektronickým designem stroje a Eckert měl vyřešit, aby tisíce elektronek pracovaly jakžtakž spolehlivě.

Poruchy na denním pořádku

Původní ENIAC měl asi 18 000 elektronek a jeho vývoj stál 500 000 dolarů. Ve své elektronické paměti o objemu 200 bytů byl s to uložit dvacet desetimístných čísel a zpracovat je rychlostí 100 kilohertzů za vteřinu. Zabíral úctyhodných 63 metrů čtverečních. Vstup i výstup obstarávaly děrné štítky a tisk se prováděl na specializovaném stroji.

ENIAC byl poměrně poruchový, téměř každý den vyhořelo několik vakuových elektronek. Traduje se, že když byl zapojen, pouliční světla města Filadelfie slabě poblikávala, protože spotřebovával většinu energie. K závadám docházelo nejčastěji při zapínání nebo vypínání počítače, částečně je odstranil nepřetržitý provoz. Do jeho modifikace v roce 1948 zabíralo odstraňování závad až polovinu užitného času.

Válka sice skončila dřív, než mohl být nový stroj využit, ale jeho potenciál byl okamžitě jasný přinejmenším několika pozorovatelům. „Vůdci, kteří viděli stroj poprvé v akci, ho vítali jako nástroj, s jehož pomocí budou moci postavit vědu na nové základy," napsal list New York Times po demonstračním spuštění 14. února.

Dnešní počítače jsou výrazně výkonnější

ENIAC navázal na dlouhou historii vývoje počítacích strojů, na jehož počátku stál stroj Charlese Babbagea sestrojený počátkem 19. století. Fungoval nepřetržitě až do 2. října 1955, kdy jej definitivně vypnuli. Nyní se jeho části nacházejí v muzeích ve Spojených státech.

Tvůrci ENIACu později sestavili i první sériově vyráběný komerční počítač UNIVAC, který jako první zákazník obdržel v roce 1951 Americký úřad pro sčítání lidu a jeho pátý exemplář posléze úspěšně předpověděl výsledky voleb prezidenta USA.

Dnešní počítače mají zpravidla paměť schopnou pojmout jeden TB (terabyte) a rychlost 2,5 - 3,5 GHz, mají tedy téměř 5,5miliardkrát větší kapacitu a pracují zhruba 30000krát rychleji než ENIAC.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám