Článek
Impulz k vývoji prvního mikroprocesoru vzešel v roce 1969 od japonského výrobce kalkulaček Busicom. Úkol vyvinout sadu 12 čipů potřebných pro nový model kalkulátoru s tiskárnou byl svěřen americkému výrobci polovodičových součástek Intel. Jeho zaměstnanci Federico Faggin a Ted Hoff původní návrh radikálně zjednodušili a výsledkem byla čtveřice čipů, z nichž jeden byl navržen tak, aby po přeprogramování mohl sloužit jako ovládací prvek i v jiných přístrojích.
Jeden ze spoluzakladatelů Intelu Robert Noyce si záhy uvědomil význam, jaký by mohla tato miniaturní součástka mít. Nabídl proto japonským odběratelům, že jim bude čipy dodávat levněji výměnou za přenechání práv na technické řešení mikroprocesoru. Stalo se, a z hlediska Intelu šlo o jeden z nejlepších obchodů, jaké kdy uzavřel.
Univerzálnost jako hlavní výhoda
Firma svůj čip vylepšila a na podzim 1971 s ním vyšla na trh. Mikroprocesor nesoucí označení Intel 4004 obsahoval 2300 tranzistorů a jeho jádro pracovalo s frekvencí 108 kilohertzů. Pro srovnání: u současných procesorů se množství tranzistorů pohybuje v řádu stamiliónů a jejich frekvence je obvykle mezi dvěma až třemi gigahertzy.
Z dnešního pohledu byl tedy Intel 4004 skutečně primitivní zařízení, ve své době však bylo skutečným zázrakem techniky. Vždyť součástka o velikosti zhruba tři krát čtyři milimetry poskytovala výkon srovnatelný s prvním elektronickým počítačem z roku 1946, který ovšem zabíral celou místnost. Kromě miniaturních rozměrů byla výhodou prvního mikroprocesoru také jeho univerzálnost. Šlo jej naprogramovat pro vykonávání různých funkcí, a tudíž byl použitelný pro celou řadu elektronických řazení.
Záhy po uvedení prvního mikroprocesoru na trh nabral vývoj těchto součástek rychlý spád. Po pouhém roce přišel Intel s osmibitovým procesorem, který byl dvakrát výkonnější než jeho předchůdce. A v roce 1974 si procesor od Intelu vybrali tvůrci počítače Altair 8800, označovaného za první komerčně úspěšný osobní počítač. Mimochodem, programováním pro tento legendární stroj odstartovali svou kariéru zakladatelé Microsoftu Bill Gates a Paul Allen.
Největší světový výrobce procesorů
Jestliže první mikroprocesor z roku 1971 uvedl společnost Intel do širšího povědomí, pak čip představený o osm let později jí pomohl vyšvihnout se do pozice největšího světového výrobce těchto součástek. Intelu 8088 totiž dala přednost firma IBM, když se rozhodovala jakými součástkami osadí svůj kompaktní počítač IBM PC. Díky masovému rozšíření takzvaných IBM PC kompatibilních počítačů se pak Intel stal dominantním hráčem na trhu.
Během let se Intel snažilo z pomyslného trůnu výrobců mikroprocesorů sesadit několik konkurentů, především společnosti AMD a IBM. Ani jeden sice neuspěl, přesto nemá Intel svou pozici do budoucna jistou. V nastupující éře mobilních zařízení dává řada výrobců přednost ARM procesorům, které mají oproti "intelovské" architektuře x86 výhodu nižší spotřeby energie.
První virtuální muzeum v Česku
Letos je to přesně 30 let, co byl vyroben první domácí počítač společnosti IBM. Z něj se v podstatě vyvinuly moderní PC sestavy. K této příležitosti spustila společnost Lenovo první české virtuální muzeum počítačů, které mapuje nejdůležitější události posledních 30 let vývoje.
Každý exponát je ve virtuálním muzeu doplněn detailním popisem. Nechybí ani fotografie a videa. Prohlídka návštěvníky zavede také k prvnímu 32bitovému procesoru společnosti Intel, operačnímu systému Windows 1.0, počítači Testa PMD 85, prvnímu viru Brain, legendární hře Tetris i prvním USB portům. [celá zpráva]