Hlavní obsah

Apple má před sebou nejméně 10 úspěšných let, řekl Právu jeho bývalý šéf

Právo, Martin Procházka, Jakub Svoboda

John Sculley byl v letech 1977 až 1983 prezidentem společnosti Pepsi a mezi lety 1983 až 1993 šéfem firmy Apple. Právu poskytl exkluzivní rozhovor.

Foto: Petr Horník, Právo

John Sculley

Článek

Byl jste ve vrcholném vedení velkých amerických firem jako Apple nebo Pepsi. Jakou jste si z těchto firem odnesl největší zkušenost?

Věřím, že soukromý sektor hraje velkou roli v procesu globalizace. V Americe se například vláda snaží zvládnout takové věci, jako je zdravotnictví, a vede to k tomu, že v tomto sektoru je vše stále dražší a stává se to stále větším politickým problémem. Z pohledu volného podnikání je přitom tento problém jednoduše řešitelný.

Ať už jsou to mé zkušenosti z Apple nebo Pepsi, nebo zkušenosti z mého působení v soukromé sféře v posledních 18 letech, silně věřím, že hlavními nositeli změn v ekonomice jsou právě soukromé firmy.

Když se podíváme na významné softwarové společnosti nebo i menší softwarové firmy, které se prosadily, drtivá většina jich pochází ze Spojených států. V čem je rozdíl oproti Evropě?

Existuje velmi jednoduchá odpověď. V naší americké kultuře má každý právo na neúspěch. V USA máte šanci něco vyzkoušet. A pokud to nevyjde, tak se z toho poučíte a pokračujete dál. Nikdo vás netrestá za to, že jste neuspěli. Lidé vám řeknou: nic se nestalo, zkus to prostě znova nebo zkus něco jiného. Neúspěch je u nás běžnou součástí životních zkušeností. Jako protipól mohu použít Německo. Pokud tam napoprvé neuspějete, skončili jste. Když jsem působil v Silicon Valley, pracovalo tam 250 tisíc Francouzů. Mnoho z nich v Kalifornii získalo vzdělání, vrátilo se do Francie, ale potom se zase přestěhovali zpět. A proč? Protože ve Francii v té době neexistovalo, že byste podnikateli dali podíl ve firmě bez toho, aby do ní vložil kapitál.

Evropská forma kapitalismu je podle mého názoru do velké míry formována institucemi, hlavně vládními, a regulacemi. Americký kapitalismus je mnohem více příběhem úspěšných podnikatelů. Když se podíváte na úspěšné americké firmy jako Apple, Twitter, Facebook nebo Google, jsou to všechno společnosti založené v USA, ale pracují v nich lidé z celého světa. Na důležitých pozicích v těchto firmách je velké množství Evropanů, ale i lidí z Asie.

Proč jsou tak úspěšní v Americe a ne v zemích, z nichž pocházejí?

Myslím, že nemalou úlohu v tom hraje právě právo na neúspěch a pragmatické pojetí kapitalismu, který je vždy postaven na jednotlivci.

Myslím, že s tím, jak se budou Evropané vracet domů, přenesou tuto filosofii také do svých zemí. Mám ale pocit, že bariéry při zakládání podniků, při zahajování podnikání jsou v Evropě stále vyšší než v USA.

Nemyslíte, že by se mohla opakovat situace z přelomu století, kdy hodnoty internetových firem šly rychle dolů? Když se podíváte na příklad Grouponu, který nyní vstupuje na burzu, jeho tržní cena činí kolem 12 miliard dolarů, přičemž ještě v červenci se odhadovala na 25 miliard...

Podle mého názoru bychom měli oddělit úspěch či neúspěch jedné společnosti od situace v celém internetovém byznysu. Musím říci, že když se podívám na Groupon, jsem zcela zmaten. Nerozumím tomu, jak pracuje jejich obchodní model. Myslím, že jejich úspěch spočívá v tom, že si lidé nevyzvednou slevové kupóny. Kdyby každý kupóny využil, přestala by tato firma být zisková. Nejsem na tuto oblast odborník, takže očekávám, že vše ukáže až čas. Myslím ale, že existují mimořádně úspěšné internetové společnosti. Například Amazon je díky využití cloudu a velice sofistikované analytiky obchodního modelu unikátní z hlediska marketingu. Tento model mohou používat i jiné firmy, například Apple dělá totéž s Appstore a iTunes. I Google a Facebook začaly dělat to samé. Právě tyto společnosti považuji za ty, které budou stále více úspěšné. Zda Groupon nebo jeho klony budou úspěšné, ukáže čas. Když jsem se do této oblasti dostal, byla to éra osobních počítačů. Potom přišel internet. Teď jsme na začátku třetí éry, kterou je mobilita a cloud. Přicházejí služby založené na lokalizaci zákazníka, možnost vyzvednutí zboží koupeného přes mobilní zařízení co nejblíže lokace, kde se zákazník právě nachází, mnohem lepší cílování výrobků na konkrétní zákazníky.

Jak vidíte budoucnost Applu poté, co Steve Jobs zemřel?

Když jsem začal pracovat se Stevem Jobsem, byl ještě velmi mladý. Ale základní principy, které v tomto věku stanovil, byly obdobné těm, které vedly k úspěchu Apple v posledním desetiletí. Dobrou zprávou je, že se stal šéfem Apple ještě předtím, než se firma přesunula do oblasti mobilních zařízení, než představili iPhone, iPad a iCloud. V té době už byl mnohem zkušenější v oblasti řízení.

Ještě když mu bylo méně než třicet let, měl vizi a představu o produktech, ale nebyl tak zkušený v oblasti řízení. Postupně se stal velmi zručným v oblasti dodávkového řetězce, financování a všech oblastech vedení podniku, ne pouze ve vytváření úžasných výrobků.

Apple má před sebou nejméně dalších deset úspěšných let. Znamená to, že musí najít náhradu za Steva Jobse? V příštích deseti letech ne. Steve se postaral o to, aby jeho myšlenky v Applu zůstaly.

Vytvořil například Apple University, kam přivedl jedny z nejlepších profesorů a odborníků na byznys. Proč? Aby zajistil, že hlavní principy, kolem nichž Apple vytvořil, zůstaly i pro příští generace

Vzpomenete si na nějakou zajímavou historku spojenou se Stevem Jobsem?

Na jednu si pamatuji velmi dobře. Doktor Edwin Land, který vynalezl fotoaparát Polaroid, pozval Steva do laboratoře v Cambridge ve státě Massachusetts. Jel jsem se Stevem. Když se potom oba bavili o produktech, Land řekl: „Já jsem Polaroid nevynalezl, ten zde byl od začátku. Jen čekal na to, aby ho někdo objevil.“ A Steve řekl: „To je naprostá pravda, proto nevěřím ve výzkumy trhu.“

Řekl, že někde uvnitř ví, že existuje produkt, který jen čeká na to, až ho objeví. „Vím, že v mysli mám několik produktů, a já je jen musím objevit. Tak o nových produktech uvažuji. Zatím nevím, jak budou vypadat, ale vím, že už existují“. To bylo pro Steva typické.

Nebyl to kancelářský typ, jenom zřídka se naše jednání odehrávala v kanceláři. Strávili jsme místo toho hodiny procházkami po horách nebo v campusu Stanford university, kterou Steve miloval. Vysedávali jsme s inženýry dlouho po půlnoci v budově, kde pracovali na projektu Macintosh. Obědvávali jsme spolu v restauraci The Good Earth. Steve byl vegetarián a velmi pečlivě si vybíral, co jí, nikdy nejedl maso.

Byl jste u Jobse doma? Říká se, že měl vždy co nejméně nábytku...

Ano, setkávali jsme se i v jeho domě. Byl to absolutní minimalista. Neměl v domě žádný nábytek s výjimkou postele, fotografií Einsteina a Ghándího a lampu měl od Tiffanyho. Takže jsme museli sedět na podlaze.

Jeho svět byl černobílý. Byl úplně posedlý, ale nebylo to o penězích. Ani jedinkrát se se mnou o penězích nebavil, nic pro něho neznamenaly. Říkal, že chce, aby po něm zůstala stopa. Nerozlišoval také mezi obchodními a osobními přáteli. Neměl moc osobních přátel, měl přátele hlavně mezi lidmi, s nimiž pracoval.

Jaký je váš neúspěšnější projekt po odchodu z Apple?

Byl jsem jedním z prvních investorů a členem správní rady společnosti Metro PCS, který je jedním z největších regionálních poskytovatelů mobilních služeb ve Spojených státech.

S bratry jsme vytvořili společnost Intralinks, která se zaměřuje na vysoce zabezpečené finanční transakce. Pomohl jsem taky vytvořit Hotwire, který jsme potom prodali za více než 700 miliónů dolarů. Nyní spolupracuji velmi mladým, 23letým podnikatelem, který vytváří něco, co by se dalo označit za Facebook pro medicínu. Pracuji na dalších přibližně šesti projektech, nikdy ale nevykonávám řídící funkce, jsem spíše poradce.

Mnoho podniků zejména v Evropě se obává, co se stane v blízké budoucnosti, zda nepřijde další krize. Podařilo se vám vytvořit mnoho velmi úspěšných značek. Je možné budovat silnou a úspěšnou značku i v době krize? Co byste firmám doporučil?

Myslím, že určitě. Pokládáte Twitter za úspěšnou značku? Twitter ještě před čtyřmi lety neexistoval. Značky se ale v dnešní době tvoří zcela jinak než dříve. Dnes se značky budují prostřednictvím virtuálního marketingu. Nepotřebují nutně velké reklamní kampaně. Jde o to, jakou s nimi mají lidé zkušenost a tu pak sdělují ostatním. Jde také například o to využít možností poskytování služeb založených na lokalitě, kde se nacházíte. Důležité je oslovit organizované zájmové virtuální skupiny. Na Facebooku je dnes 800 miliónů lidí, to sice není tolik, jako má Čína nebo Indie, ale je to více lidí, než žije v jakékoli evropské zemi. Virtuální svět nezná hranic, a lidé se tam setkávají dobrovolně, s těmi, s nimiž mají společné zájmy. Náklady na to, aby firma vznikla a vstoupila na trh, jsou nyní zlomkem toho, kolik to stálo třeba před deseti lety. Jednotlivci mohou zakládat firmy bez nutnosti mít hodně peněz a mohou firmu založit se spolupracovníky, kteří třeba žijí v úplně jiné zemi. Můžete založit firmu v Praze, vaše pracovní síla může být virtuální, na částečný úvazek. Stále častěji vidíme lidi, kteří pracují samostatně, ne ve firmách. Nevím, jak se na to budou lidé dívat zde v Evropě, ale v USA to bude lidem vyhovovat.

Bude takový model trendem do budoucna?

Ano, nyní jsme ale v úplně rané fázi toho, jak bude budoucí ekonomika vypadat. Takže první érou globalizace bylo vzájemné propojení a společný obchod. Druhou érou byl dramatický pokles nákladů. Další éra bude o kreativitě jednotlivců, kteří si uvědomí, že mohou založit vlastní firmy a hledat pracovní sílu na internetu. Budou se moci jednoduše spojit s lidmi se stejnými zájmy.

To by mohla být éra velké prosperity, protože myslím, že mnoho starších firem a institucí už nikdy nezaměstná stejný počet lidí, kolik jich v minulých letech propustili. Přibývá automatizace, mění se nároky na dovednosti a nová generace mladých lidí, kteří dostudují, hledá práci velmi těžko.

Nevím, jak je to v České republice, ale ve Spojených státech se práce už nyní hledá velmi těžko. Co tedy udělají? Pravděpodobně se vrátí po škole domů, budou držet životní náklady na co nejnižší úrovni a založí si vlastní byznys v garáži. Vše budou dělat virtuálně, což nestojí skoro žádné peníze. Myslím, že v následujících deseti letech uvidíme mnoho takových úspěšných příběhů.

Nejsem si jistý, zda se změna v Evropě stane tak rychle jako v USA, aly předpokládám, že proběhne poměrně rychle.

Jak se díváte na patentové bitvy například mezi Applem a Samsungem, nebo koupi Motoroly Mobility Googlem kvůli ochraně Androidu?

Myslím, že patentové války uvidíme stále častěji. Apple s Microsoftem se spojily, aby koupily patenty Nortelu, Google koupil Motorolu mobility. Spor mezi Applem a Samsungem už se promítl i do dodávek hardware. U iPhone 4S už velká část hardware, kterou Apple dřív odebíral od Samsungu, pochází od jiných dodavatelů.

Co si myslíte o mobilitě obecně?

Mobilita je mnohem větší věc než cokoli, co jsme kdy viděli předtím. Na světě je například v provozu méně než miliarda osobních počítačů, ale téměř 4,5 miliardy mobilních telefonů a jejich prodeje dál rostou neuvěřitelnými tempy.

Raketově roste prodej smartphonů, ale ještě více bude takzvaných m2m, neboli komunikace stroje s jiným strojem. Nedávno jsem hovořil s top manažerem společnosti Ericsson a ten mi řekl, že do roku 2020 bude na světě bezdrátově propojeno 50 miliard zařízení.

Jsme na samém začátku této revoluce, ale patenty budou v budoucnu extrémně cenné pro ty, kteří je budou mít a velkou překážkou pro ty, kteří je mít nebudou.

Apple nyní dominuje trhu tabletů, jaké jsou šance Amazonu s tabletem Kindle Fire?

Amazon je podle mě možná jedinou společností, která může v oblasti tabletů představovat reálnou alternativu k Apple. Jestli existuje někdo se stejně velkou vizí, jakou měl Steve Jobs, je to šéf Amazonu Jeff Bezos. Jsou to ale úplně odlišné osobnosti. Bezosův obchodní model je takový, že Amazon Fire je jen komodita, prohlížeč pro celý ten hodnotný obsah, který Amazon nabízí. Takže jeho hodnota je v cloudu. Může proto Fire prodávat pod náklady. To Apple nikdy neudělá. Bezosovi se podařilo nastavit takovou cenu, jíž se Apple nikdy nepokusí konkurovat.

Ostatní firmy zaspaly?

Když se podíváte na společnosti jako Sony, které byly v minulosti, v době kdy firmu řídil Akio Morita, inspirací pro Apple, tak teď už je to jen stín původní slavné firmy. Když přemýšlíte o skvělém designu a skvělých výrobcích, nikoho už nenapadne značka Sony. Je to něco jako Kodak. Četl jsem někde, že Sony přijde s tabletem. A já jsem se poškrábal na hlavě a řekl si: jak může proboha Sony konkurovat Applu nebo Amazonu? Když se odvětví změní, některé firmy se dokáží přizpůsobit a některé ne. Amazon a Apple se adaptovaly, ale Kodak ne.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám