Někdy se zdá, že lidé, kteří se na počítačové šikaně podílejí, ani nechápou, co dělají. "Ve třídě máme kluka, kterého všichni nesnášejí, a tak jedna holka přišla s akcí Nenávidím (jméno dotyčného) na MySpace. Všichni ze školy tam teď chodíme a říkáme o něm špatné věci," řekla britské BBC nejmenovaná šestnáctiletá školačka - jen tak, jako by se vlastně nic nedělo.

Spolužákům Ryana Halligana (13) v USA nestačilo, že jej označovali za gaye. Jedna z jeho spolužaček se tvářila, že se jí líbí a chatovala si s ním o tom. Poté všechny Ryanovy zamilované vzkazy zveřejnila. Halligan v roce 2003 spáchal sebevraždu.

Miliónkrát silnější?

Zdá se, jakoby nová technika povzbuzovala ty, kdo chtějí ubližovat: mají díky ní pocit síly a také nezranitelnosti. "Šikana vstoupila do digitálního věku. Lidé se domnívají, že jsou miliónkrát silnější, protože se mohou schovat za počítačovou obrazovku," vysvětluje Amanda Lenhartová, autorka zprávy o kyberšikaně pro Pew Internet and American Life Project.

Jedním z důsledků nástupu internetu je "zánik" omezení pro šikanu. "Kdysi k ní docházelo na školním hřišti, ale teď, s veškerou novou technikou, padly hranice," upozornil šéf Kanadské federace učitelů Winston Carter.

Počítačová šikana může mít nejrůznější podobu: patří k ní urážlivé a výhružné e-maily a textové zprávy, zveřejňování choulostivých rozhovorů, fotografií a videozáběrů, stejně jako produkce a publikace zfalšovaných a zmanipulovaných fotek a videí.

Na vlastní kůži to zakusila dospívající Angličanka, která celé dva roky dostávala co pár minut výhrůžné zprávy. "Obvykle se v nich mluvilo o tom, že zabijí mne nebo mého přítele a abych si prý na sebe dávala pozor. Pak zavolali mému otci, že jsem těhotná, což mojí rodinou otřáslo," řekla BBC po letech trápení.

Mezi recesí a soudem

Ani o počítačové šikaně nechtějí postižení příliš mluvit. Podle šéfa britské Ligy proti šikaně Gilla Francese "výzkumy ukazují, že třetina těch, kdo zakusí kyberšikanu, o ní neinformuje - toto ovzduší mlčení potřebujeme překonat".

Problémem ale je, že postižení často ani nevědí, že se o nich na síti mluví. To nyní zjišťují učitelé v Německu, Británii i jinde. Mohou se jen divit, co všechno o nich studenti napíší. "Gymnazisté dali na internet scénu popravy z nějaké počítačové hry a vmontovali do ní jméno svého učitele," upozornil Heinz-Peter Medinger, předseda Německého svazu filologů.

Šikana však není jen problém škol. "Může zničit lidské životy i na pracovišti," tvrdí Mandy Telford z britské skupiny Důstojnost v práci. Podle údajů, které uvádí, přijde kyberšikana jen Británii na dvě miliardy liber (asi 82 miliardy korun) ročně. Tolik stojí ztráty ve výrobě, změny pracoviště a nemocenské - šikanovaní lidé bývají nemocní o týden déle než ostatní.