Důchod je pro naprostou většinu důchodců osvobozen od daně. Osvobození se odvíjí od 36násobku minimální mzdy platné k prvnímu dni příslušného kalendářního roku. V roce 2015 minimální mzda dosahovala 9200 korun.

Proto je za rok 2015 důchod osvobozen až do příjmu 331 200 Kč, což odpovídá měsíční částce 27 600 korun. Do tohoto limitu se nepočítá příplatek nebo příspěvek k důchodu ani zpětně doplácený důchod. Důchod nad 27 600 Kč pobírá jen velmi málo důchodců.

Výdělky ze zaměstnání

Důchodce, stejně jako každý jiný zaměstnanec, přiznání nepodává, pokud u svého zaměstnavatele podepsal při nástupu prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti a nemá při tom jiné zdanitelné příjmy (tj. z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu či ostatní příjmy) vyšší než šest tisíc korun za rok.

Přiznání nemá povinnost podat ani tehdy, jestliže prohlášení nepodepsal, ale jeho hrubá mzda na dohodu o provedení práce u jednoho plátce nepřesáhla v kalendářním měsíci 10 tisíc korun a zaměstnavatel zdanil jeho výdělek srážkovou daní 15 procent.

Pokud měl důchodce příjmy současně od dvou či více plátců, musí daňové přiznání podat.

Na tom může dokonce vydělat. Pokud je celý důchod osvobozen od daně a základ daně ze závislé činnosti nepřevýší 165 600 korun, vyjde mu díky slevě 24 840 korun nulová roční daň a sraženou zálohu dostane od finančního úřadu jako přeplatek na dani.

Základem je superhrubá mzda

Základem daně příjmů ze závislé činnosti je takzvaná superhrubá mzda. To je hrubá mzda navýšená o 34 procent pojistného, které musel za zaměstnance uhradit zaměstnavatel.

Navýšení se nevztahuje na příjmy z dohod o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně, pokud se poplatník rozhodne pro způsob, že je zahrne do základu daně a srážkovou daň si odečte v řádku 87a přiznání od placení daně.

Superhrubá mzda 165 600 korun odpovídá roční hrubé mzdě 123 582 korun. Pokud si tedy v loňském roce zaměstnanec nevydělal víc, jeho roční daň je nulová a sražené zálohy na daň jsou přeplatkem.

Příklad
  • Pan Vomáčka je od začátku loňského roku v důchodu a až do konce dubna pracoval u svého zaměstnavatele. Za tyto čtyři měsíce si vydělal 80 tisíc hrubého. Měl podepsané prohlášení k dani, tak mu zaměstnavatel dával slevu na dani 2070 Kč měsíčně. Na zálohách mu srazil celkem 7800 Kč.
  • Vedle toho pracoval v lednu ještě u jiné firmy na dohodu o provedení práce, vydělal si 15 tisíc Kč. Tam mu srazili na dani 3015 Kč.
  • Od obou zaměstnavatelů dostal pan Vomáčka potvrzení o zdanitelných příjmech a sražených zálohách na daň. V přiznání uvedl na řádku 34 dílčí základ daně dohromady 127 300 Kč. Z toho činí 15 procent daně 19 095 Kč. Odečte si však roční slevu na dani 24 840 Kč a vyjde mu nulová daň.
  • Celková sražená daň 10 815 Kč je přeplatkem a o jeho vrácení si požádá na poslední straně přiznání. Dostane ho od svého správce daně zhruba do začátku května.

Důchodci podnikatelé

Podnikatel musí podat přiznání, pokud jeho roční příjmy přesáhly 15 tisíc korun (vyjma příjmů osvobozených a zdaněných srážkovou daní).

Stejnou povinnost má podle zákona i tehdy, jestliže příjmy tuto hranici nepřekročily, ale vykazuje daňovou ztrátu. Totéž platí i pro poplatníka s příjmy z pronájmu. Vyplněním přiznání často povinnost důchodce vůči správci daně končí, aniž by musel sáhnout do svých financí.

Kupříkladu důchodce instalatér měl za rok 2015 příjmy 828 tisíc korun, k nim uplatní výdaje 80 procent, vyjde mu základ daně 165 600 korun. To naopak sklenář měl příjmy 414 tisíc korun, k tomu paušální výdaje 60 procent, základ daně je stejný.

V obou případech 15% daň vypočtenou z tohoto daňového základu zcela vynuluje sleva na dani 24 840 korun. Daňové povinnosti se vyhne i podnikatel, který vedl daňovou evidenci a rozdíl mezi příjmy a výdaji u něho nepřesáhl 165 600 korun.

Pronajímatelé

Daň z příjmů nemusí platit ani důchodce, který měl roční příjem z nájmu do 236 700 korun a uplatní 30% paušální výdaje, nebo uplatňoval skutečné výdaje a rozdíl mezi příjmy a výdaji také nepřekročil 165 600 korun. To platí, když je jeho důchod osvobozený od daně a neměl jiné zdanitelné příjmy.

U vysokých příjmů už osvobození neplatí

Za rok 2015 už opět neplatí osvobození důchodu od daně pro důchodce, u nichž součet hrubých příjmů ze závislé činnosti a dílčích základů daně z podnikání, jiné samostatné výdělečné činnosti a pronájmu přesáhl částku 840 tisíc korun.

I při minimálním překročení této hranice se zdaní celý důchod. Do limitu 840 tisíc korun se nezahrnují příjmy od daně osvobozené ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou. Např. příjem na dohodu o provedení práce do 10 tisíc korun zdaněný srážkovou daní; pokud by ho však zahrnul do základu daně, tak by se do limitu počítal.

Důchod, který není osvobozen od daně, se zdaňuje jako ostatní příjem podle § 10 zákona. To znamená, že poplatník musí podat daňové přiznání. K jeho vyplnění potřebuje samostatnou přílohu č. 2.

Odpočty a slevy

Důchodce, který splňuje podmínky stanovené v § 15 zákona o daních z příjmů, si může od svého základu daně odečíst jako každý jiný poplatník nezdanitelné části na dary, životní nebo penzijní pojištění, úroky z úvěrů na bytové potřeby či zaplacené členské odborové příspěvky.

Pokud se týká slev na dani, může využít kromě základní slevy 24 840 korun ve stejné výši slevu na manželku, která s ním žije v domácnosti, jestliže neměla vlastní příjem za zdaňovací období přesahující 68 tisíc korun. Pokud je manželka držitelkou průkazu ZTP/P, částka 24 840 korun se zvyšuje na dvojnásobek.

Důchodci rovněž mohou uplatnit daňové zvýhodnění, jestliže vyživují ve společně hospodařící domácnosti nezletilé dítě nebo dítě zletilé do 26 let, které studuje.
Nárok na slevu na manželku a na daňové zvýhodnění však nemá, jestliže uplatnil k příjmům podle § 7 a § 9 paušální výdaje a součet dílčích základů, u nichž byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 procent celkového základu daně.

Daňové výhody pro invalidní důchodce

Pravidelně vyplácený invalidní důchod je do roční výše 331 200 korun osvobozen od daně, protože se jedná o příjem vyplácený z důchodového pojištění.

Poplatník, který pobíral invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně (dříve částečný invalidní důchod) nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně (dříve plný invalidní důchod), má za zdaňovací období 2015 nárok na tyto slevy v daňovém přiznání:

  • 24 840 korun – základní sleva na každého poplatníka, a dále
  • 2520 korun, jestliže pobíral invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, nebo pokud zanikl nárok na výplatu invalidního důchodu z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu
  • 5040 korun, jestliže pobíral invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo pobíral jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni.
    Za jiný důchod se považuje podle zákona o důchodovém pojištění vdovský (vdovecký) důchod, na který má vdova (vdovec) nárok, je-li invalidní ve třetím stupni.
    Nebo pokud zanikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu, je podle zvláštních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla Českou správou sociálního zabezpečení (Úřadem důchodového zabezpečení) sice zamítnuta, ale z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.
  • 16 140 korun, jestliže je držitelem průkazu ZTP/P. Tato sleva se uplatní, i když poplatník nepobírá invalidní důchod.

Kromě základní slevy 24 840 korun, která se nikdy nekrátí, může invalidní důchodce uplatnit u vyjmenovaných slev snížení daně ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku splněny.

Pokud držitel průkazu ZTP/P pobíral současně invalidní důchod, slevy se kumulují.

Například průkaz ZTP/P spolu s invalidním důchodem pro invaliditu třetího stupně a základní slevou představuje za rok celkovou slevu na dani 46 020 korun.