Článek
Na trhu lze vybírat z obrovského množství výrobků, od chladniček, praček či myček přes vysavače, tiskárny až k nejrůznějším typům svítidel. Ty nejúspornější nabízejí očekávané nízké provozní náklady, čemuž obvykle odpovídá o něco vyšší pořizovací cena.
Většina lidí se při výběru nového spotřebiče rozhoduje hlavně podle velikosti, tvaru, barvy, designu či konkrétní značky výrobce a funkčních a užitných vlastností. Mezi hlavní kritéria by ovšem měly patřit i náklady na provoz v průběhu celé jeho životnosti.
Základní představu o provozních nákladech nové chladničky či pračky, tedy zejména o spotřebě elektřiny, si lze udělat díky tzv. energetickému štítku. Prodejci jsou povinni jím spotřebiče označovat už od roku 2001.
Ušetřit lze tisíce
V případě energetické náročnosti elektrospotřebičů v domácnosti platí jasná přímá úměra. Čím více elektřiny výrobek spotřebuje, tím více bude stát jeho provoz. Pomoci si můžeme příkladem provozních nákladů staršího typu chladničky se spotřebou 2 kWh elektřiny za 24 hodin provozu.
„V průběhu deseti let, což je průměrná životnost chladničky, můžeme zaplatit až o třicet tisíc více než za provoz nového, úspornějšího typu se spotřebou 0,5 kWh za 24 hodin,“ sdělil Právu David Vandrovec ze skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií. Nejúspornější typy chladniček jsou označeny třídou A+++, což podle Vandrovce znamená, že spotřebují minimálně o 50 procent méně elektřiny než chladnička třídy A.
Důležitým parametrem při výběru spotřebičů je podle Vandrovce také jejich velikost či objem.
„U chladniček je optimální hledat velikost, kterou opravdu využijeme, tedy vyjádřeno čísly – měla by se pohybovat kolem 50 až 70 litrů na osobu. U praček je mimo energetickou třídu rozhodující pro změnu spotřeba vody, která by v ideálním případě měla být za rok menší než 1760 litrů vody na jeden kilogram prádla.
Stejný parametr je nutné sledovat i u myček, které by měly mít roční spotřebu vody do 3360 litrů (šířka 60 cm) a do 3080 litrů (šířka 45 cm). U vysavačů je třeba vybírat i podle provozní spotřeby energie, která by měla být menší než 300 Wh na 10 m2.
Štítky už i v e-shopech
Od začátku letošního roku mohou spotřebitelé zjistit energetickou náročnost široké řady výrobků mnohem rychleji.
Podle nařízení EU totiž musejí internetoví obchodníci zobrazovat domácí spotřebiče a světelné zdroje, které jsou předmětem energetického štítkování, i s evropským energetickým štítkem v elektronické podobě. Nařízení se dosud týkalo pouze kamenných obchodů, takže na internetu se zobrazovala jen textová informace, která ale v řadě případů neměla dostatečnou podobu.
Tím, že energetický štítek každému výrobku přiřadí třídy účinnosti od A+++ (nejlepší) po D (nejhorší), tak bude i při on-line nákupu velmi jednoduché rozeznat úsporný výrobek od „žrouta energie“.
Čekáme, až spotřebiče doslouží
Češi sice vysloužilé elektro recyklují, v domácnostech ale stále nejsou výjimkou i více než deset let staré elektrospotřebiče. V ČR se přitom každoročně vybere kolem pěti kilogramů vysloužilých elektrospotřebičů na jednoho obyvatele. Z průzkumu sítě elektroprodejen Expert Elektro vyplývá, že loni byla drtivá většina odevzdaného elektra vyrobena před rokem 2005. Vedle finančních důvodů hraje svou roli v pomalejší obměně starého elektra také skutečnost, že je v českých domácnostech zvykem používat elektrospotřebiče až do konce jejich životnosti.
„Podíl vybraného elektroodpadu vyrobeného před rokem 2005 je stále velmi vysoký. U drobného elektra to za loňský rok bylo kolem 70 procent, u ledniček je to dokonce téměř devadesátiprocentní podíl,“ uvedl pro Právo Robin Weintritt, ředitel prodeje Expert Elektro s tím, že obměnu vysloužilého elektra za nové zbrzdila mimo jiné hospodářská krize a finanční situace domácností.
„Lidé se svých spotřebičů zbavují, teprve když doslouží. Vedle ekonomických možností domácností, které brání lidem, aby častěji zboží měnili za nové či atraktivnější modely, může být příčinou i zvyk si při pořízení nového elektrospotřebiče nechat jeho starého předchůdce jako zálohu,“ dodal Weintritt.