„Jsou dvě kategorie lidí, které se podivují, proč je jejich důchod neúměrně nízký v porovnání s jejich minulými příjmy. Ti, kterým je vyplácena mzda na ruku, a potom osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které si platí pojistné na důchodové pojištění v minimální výši,“ uvedla v jedné ze svých tiskových zpráv ČSSZ. Jedná se přitom o desítky tisíc lidí, kteří co nejnižšími odvody na důchody „zlevňují“ svoji práci.

Výše důchodů přitom vždy závisí nejen na celkové době pojištění, ale i na vyměřovacím základu pro odvod pojistného. Jinými slovy rozhoduje, kolik přiznáte, že berete.

Sociálka zároveň zveřejnila příklady, jak pak důchodce zapláče, když v produktivním věku přiznával co nejméně.

Rozdíl bezmála tři tisíce měsíčně

Muž narozený 15. ledna 1951 ke dni přiznání důchodu získal 45 roků pojištění. Od roku 2007 však byla tomuto muži měsíčně zúčtovávána jen minimální mzda ve výši 8000 Kč. Zbytek výplaty, jenž činil sedm tisíc korun měsíčně, mu zaměstnavatel dorovnával na ruku. Starobní důchod tohoto muže by činil 7730 Kč měsíčně.

Pokud by stejnému muži byl celý měsíční příjem 15 000 Kč od zaměstnavatele zúčtován, tak by podle propočtu ČSSZ jeho starobní důchod činil 10 676 Kč. Rozdíl tedy činí bezmála tři tisíce korun.

Z důchodu lze vyžít stále hůř

Třítisícový nominální rozdíl ve výši důchodu je na stará kolena znát, obzvláště za situace, když se zhorší ekonomika, zdražují základní potřeby a reálné důchody klesají.

„Průměrná výše starobního důchodu sice v České republice vzrostla meziročně o 1,8 procenta na 10 939 korun, jeho reálná hodnota se ale snížila o 0,6 procenta,“ konstatovalo ministerstvo práce a sociálních věcí ve své zprávě o příjmové a výdajové situaci domácností v letošním prvním čtvrtletí.

Reálné starobní důchody přitom citelně poklesly už loni. Průměrná výše starobního důchodu se totiž meziročně zvedla o 227 korun (o 2,2 %), ale proti roku 2011 to podle MPSV přesto znamenalo reálný pokles o 2,3 procenta.

Důchod vyšší než 11 000 korun měsíčně bere v České republice 46,6 procenta seniorů.