Hlavní obsah

Letošní dovolená se mnoha lidem změnila v soud s cestovkou

Právo, Jindřich Ginter

Dovolená se už stovkám lidí v posledních letech proměnila ve vyčerpávající a drahé soudní tahanice s cestovkami. Vyplývá to z analýzy judikatury našich soudů. Kauzy klient versus CK v Česku rozhodně nejsou nijak ojedinělé.

Foto: Profimedia.cz

Vysněná dovolená se vinou některých cestovních kanceláří může lidem proměnit v nepříjemnosti. Ilustrační foto

Článek

„I soudy vyšších instancí musí rozhodovat kauzy cestovních kanceláří, které nechtěly uznat oprávněnou reklamaci zájezdu, neposkytovaly povinné informace či uváděly klienty v omyl,“ potvrdila Právu Petra Gříbková z právního informačního systému Codexis.

Obzvláště po letošní sérii krachů cestovek, kdy desítky lidí nedostaly zpět všechny své peníze navzdory povinnému pojištění cestovních kanceláří, lze očekávat další růst těchto komplikovaných případů.

Odstoupila, CK chtěla sankci

Například změní-li CK jednostranně předmět cestovní smlouvy, může zákazník od smlouvy odstoupit, aniž je povinen zaplatit odstupné.

Není přitom rozhodující, že jednostranná změna smlouvy byla provedena v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou součástí smlouvy.

Vyplývá to z judikatury Krajského soudu v Hradci Králové, na kterou poukázal specializovaný portál Krachycestovek.cz.

Soud rozhodoval o případu, kdy si klientka koupila u cestovky zájezd Zemí starých Maorů, ale pak jela ve skutečnosti s jinou firmou.

„Klientka vypověděla cestovní smlouvu proto, že se dověděla, že jede s jinou CK, která má jiné smluvní podmínky,“ vysvětluje se v soudním rozhodnutí.

V řízení nebylo prokázáno, že v době uzavření smlouvy žalovaný podnikatel vystupoval nebo měl vystupovat jen jako provizní prodejce.

Žalovaný podnikatel tedy byl podle smlouvy povinen zajistit pro žalobkyni přesně takový zájezd, který odpovídal jeho vymezení ve smlouvě (v katalogu), uvedl krajský soud.

Ošizené jazyky

Nejvyšší soud dal také před časem za pravdu nespokojenému klientovi, který cestovní kanceláři zaplatil jazykový kurz ke složení mezinárodní zkoušky. Jenže cestovka klienta poslala do kurzu na úrovni jako pro věčné začátečníky.

Zákazník proto od smlouvy odstoupil „pro celkové zmaření hospodářského účelu zájezdu, který mu byl CK poskytnut v neodpovídající kvalitě“. Cestovka odmítala peníze vrátit. Soud argumenty cestovky o „zachování účelu zájezdu i v případě zajištění služeb nižší kvality“ striktně odmítnul. S klientem se musela vyrovnat.

Další případ ukázal, že cestovní smlouva je neplatná, pokud přímo neobsahuje jasný rozvrh plateb, ale jen odkaz na všeobecné podmínky. Klienti CK žalovali za nepříliš vydařenou dovolenou v Jižní Americe. Zákazníci se chytali každé mouchy, podnikatel se zuby nehty bránil. Nikdo nechtěl slevit ze své pravdy.

Spor se řešil už pátým rokem od zájezdu, když krajský soud pravil, že smlouva je stejně neplatná, protože neobsahuje rozpis záloh, a proto se obě strany neoprávněně obohatily – CK tím, že přijala platbu za zájezd, a klienti tím, že ho absolvovali. Krajský soud konstatoval, že okresní soud chyboval, když neplatnost smlouvy nevzal v potaz, a celou kauzu zase s tímto vrátil na úplný začátek. Vlastně tím seknul přes prsty žalobce i žalovaného.

Náhrady škod způsobených bankrotem cestovní kanceláře, kterých přibývá, ale zatím podle Gříbkové z Codexisu soudy nejvyšších stupňů příliš neřešily.

Přitom zákon o povinném pojištění CK platí přes 10 let. Během té doby za velkého poprasku nebo i v tichosti už padly desítky  cestovek. Zákon je ale děravý a umožňuje těm, kteří se řítí do krachu, vybírat do poslední chvíle od lidí peníze a slibovat jim dovolenou snů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám