Soud v Německu dal již před rokem za pravdu organizaci na ochranu spotřebitelů, že tento poplatek je protiprávní, neboť tato služba ve skutečnosti klientovi nic nepřináší. U nás se však spotřebitelské organizace na rozdíl od těch německých krčí v koutě, byť se německý rozsudek může stát průlomovým i v Česku.

„Argumenty německého spolkového soudu považuji za velmi přesvědčivé. Není sporu o tom, že zřízení speciálního úvěrového účtu nelze považovat za skutečně poskytnuté plnění (službu),“ míní právník a poradce předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ondřej Hruda.

Poplatek stojí na vodě

Je jedním z mála právníků, který u nás na německý rozsudek v odborném tisku poukázal s tím, že podle něho poplatek za vedení hypotečního účtu stojí i v Česku právně „na vodě“.

Banky však skálopevně trvají na tom, že poplatek za vedení hypotečního účtu je v souladu s českými zákony. Nic je také nenutí k tomu, aby ho zrušily.

„O vůli českých zákonodárců uzákonit tento poplatek ale nemůže být řeč. Jednání bank připomíná příběh, v němž Tom Sawyer přesvědčil kamarády, že natírat jeho plot je vlastně zábava, za niž mu musí ještě zaplatit,“ dodal Hruda.

U nás si účtují třikrát tolik

Podle něho žaloba v Německu šla proti poplatku pouhých dvou eur měsíčně, tedy zhruba 50 korun, přičemž banky u nás si za totéž účtují třikrát tolik, tedy kolem 150 korun.

Připomíná, že mnozí klienti u nás si musejí zřizovat nejen hypoteční, ale i předhypoteční účty, a platit tak za nulovou službu dvakrát. Je to v situacích, kdy si lidé kupují družstevní byt, jenž je převáděn do osobního vlastnictví. Na těchto účtech přitom ale k žádnému pohybu peněz nedochází, tudíž banka nemá ani s nimi žádnou práci, byť si poplatek za vedení konta strhává.

Reaguje rovněž na argument, že kdyby banky nesměly tyto poplatky vybírat, promítly by si je stejně do jiných položek. „To je ale obdobný argument, jako kdybychom tvrdili, že dvouletá záruka zvyšuje cenu zboží,“ dodal Hruda.

Bez žalobce není soudce

Poradce předsedkyně Nejvyššího soudu zároveň potvrzuje, že německý rozsudek není pro banky působící v České republice bezprostředně závazný, nicméně připomíná, že národní legislativu a rozhodování tuzemských soudů ovlivnit může.

„Záleží, zda se najde aspoň jeden odvážlivec, který se do sporu s bankou pustí. Hrozí mu však samozřejmě vysoké náklady řízení. K tomu, že k žalobě najde odvahu některé ze sdružení na ochranu spotřebitelů, jsem ale poměrně skeptický,“ míní Hruda.

Přitom platí: není-li žalobce, není ani soudce. V Německu žalobu, která vyústila v rozhodující rozsudek, podalo právě sdružení spotřebitelů.

„Rozhodnutí německého soudu se opírá o logický právní argument. Ten zní zhruba tak, že vedení hypotečního úvěrového účtu je v zájmu samotné banky, a nejde tudíž o službu či nějakou přidanou hodnotu pro klienty. Na takovém účtu probíhá technicky pouze jedna operace měsíčně,“ řekl Právu Patrick Nacher ze serveru Bankovnipoplatky.com.