„Všechny cestovní kanceláře mají sjednáno pojištění proti úpadku. Tuto povinnost CK  upravuje paragraf 651k (povinnost náhrady v případě platební neschopnosti nebo konkurzu) německého občanského zákoníku. Výše pojištění nebo bankovní záruky musí dosahovat přinejmenším 110 miliónů eur,“ potvrdila Právu Miriam Uttendorfová ze spolkového ministerstva hospodářství a technologií v Berlíně, pod něž spadá i turistický ruch.

Opatření vychází ze směrnice Evropské unie č. 90/314 EHS, která se týká standardních zájezdů, dovolených a cest.

V článku 7 ukládá pořadatelům a organizátorům cest zajistit dostačující a prokazatelnou záruku na vrácení uhrazených záloh a plateb klientů a na zajištění návratu turistů v případě krachu či insolvence cestovní kanceláře či jiných organizátorů turistického ruchu ze všech destinací.

Německé cestovní společnosti mají možnost si vybrat mezi pojištěním a bankovní garancí. Pojištění si mohou cestovní kanceláře sjednávat jen u DRS (Deutscher Reisepreis Sicherungsverein), vzájemného pojišťovacího spolku pro zabezpečení zájezdů.

Tímto takzvaným soupojištěním, které se obvykle používá u velkých pojistných rizik, se od roku 1998, kdy DRS vznikl, podařilo výrazně zlepšit situaci v branži. Před uzavřením tohoto poolu nabízel v SRN určitá pojištění pro případ platební neschopnosti cestovním kancelářím jenom zanedbatelný počet pojišťoven.

Čeká se na rozsudek

V Česku v posledních týdnech připoutal pozornost případ zkrachovalé CK Parkam Holidays. Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že pojišťovna má klientům vyplatit do posledni koruny částku vynaloženou na zájezd.

Pojišťovna Generali naproti tomu namítá, že může platit výhradně do výše limitu, který si podle předpokládaného obratu cestovka domluvila. Rozhodnutí ve sporu tak připadne soudu.