Hlavní obsah

Každý Čech má dluh přes čtvrt miliónu, a to i důchodci a nemluvňata

Právo, Jindřich Ginter

Pokud by se Češi rozhodli, a především měli z čeho, smáznout všechny čárky na pomyslném hospodském futru, tedy okamžitě uhradit veškeré dluhy domácností a státu, musel by každý z nich, včetně nemluvňat a důchodců, jednorázově zaplatit kolem 250–280 tisíc korun.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Kumulovaný dluh českých domácností u bank a finančních institucí během letošního července vzrostl podle údajů České národní banky o pět miliard korun na obřích 1,085 biliónu korun. Dluhy českých domácností se za poslední rok podle ní zvýšily o 67 miliard korun a stále rostou, i když ne tak rychle jako před třemi čtyřmi lety.

Do dluhů domácností ale nejsou logicky započítány půjčky Čechů u nefinančních institucí, tzv. soukromých investorů a lichvářů nabízejících každodenně tisícům lidí další a další půjčky. Kolik peněz si takto lidé půjčili, lze pouze odhadovat, ale ukazuje se, že se jedná rovněž o obří částky.

Odhadem tak na hlavu celkový dluh domácností činí už téměř 150 tisíc.

Přitom podíl nesplácených úvěrů na celkovém objemu bankovních půjček přesahuje šest procent; u nefinančních podniků by se měl podíl úvěrů v selhání podle ČNB v následujících měsících pohybovat dokonce už mezi 8,3 až 8,7 procenta.

Státní dluh: 1,413 biliónu

A co se dluhu státu týče, který je společný náš všech, tak ten se od počátku roku do konce června zvýšil o 69 miliard korun na celkových 1,413 biliónu korun. Na hlavu dělá dluh státní kasy přes 134 000 korun. Celkově za domácnosti a stát tedy každý Čech ve svém důsledku dluží přes čtvrt miliónu korun, tedy 280 tisíc.

I když se dluh státní kasy zdá z pohledu jednotlivce občanům na hony vzdálený, a v případě jeho nesplácení nebudou po jednotlivých domácnostech chodit exekutoři, jako je to u půjček a úvěrů lidí, tak přesto ho všichni občané ve výsledku také musejí každodenně splácet, byť si stát na financování své existence půjčuje u bank či velkých nadnárodních zahraničních investorů.

Jenže ti chtějí své velké peníze zpět, a to i s úroky, na které se pochopitelně musejí složit všichni Češi; respektive ti, kdo pracují, a to i za ty, kteří nepracují nebo pracovat nemohou.

Čtvrt miliónu na hlavu

Především spotřebitelé platí státu jeho chod i s dluhy, a to ne jen daňovými odvody ze svých příjmů, ale především v každém nákupu, a to DPH či spotřební daní, přičemž řadový člověk nemá jak si dát řadu položek do nákladů a odečíst si je, na rozdíl od firem.

A když tedy pomyslný hostinský každému z nás vystaví celkový účet, kolik dluží, vychází to zhruba právě minimálně na čtvrt miliónu na hlavu.

Reklama

Výběr článků

Načítám