Že tento na první pohled nevině vyhlížející kus papíru už přivedl nemálo lidí na okraj propasti, potvrdil Právu Ladislav Derka z Vrchního soudu v Praze.

„Očividně narůstá počet námitek dlužníků adresovaných soudu, že danou směnku nepodepsali. Obvykle tvrdí, že podpis je falešný. Jenže při bližším zkoumání se v drtivé většině případů ukáže, že to není pravda a k jejich námitce je vedla jen snaha dostat se ze zoufalé situace,“ uvedl Derka.

Bianko směnku klient podepisuje neúplně vyplněnou. Chybí na ní často definitivní částka, která se doplňuje dodatečně. V praxi to může vést až k tomu, že si spekulant v pozici věřitele do směnky bez skrupulí napíše třeba o nulu více, než činí skutečně půjčená částka. A jsou-li další formální náležitosti směnky v pořádku, zavře se nad dlužníkem pomyslná černá tůň.

Nejvhodnější je sepsat souvislý text. Podpisy notářsky ověřteLadislav Derka z Vrchního soudu v Praze

Nebo dlužník půjčku řádně uhradí, ale věřitel směnku nezlikviduje. Po čase dělá, jako by peníze nedostal, a chce je po dlužníkovi znovu.

Zatímco mezi podnikateli a bankami praxe bianko šeků až na výjimky funguje téměř bez problémů, neboť na obou stranách sedí právníci, a usnadňuje jim na základě vzájemné důvěry obchodní styk, ve vztahu k naprostým právním laikům je snadno zneužitelným nástrojem. Žadatelé o peníze jsou často v akutní nouzi a podepíší téměř cokoliv, aniž by si to pečlivě přečetli nebo se poradili s advokátem.

Podraz musí podvedený dokázat

„Když si do směnky věřitel dopíše třeba i tři nuly, tak to u soudu musí doložit žalovaný dlužník. Na něm visí důkazní břemeno. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ uvedl Derka ve svém vystoupení na nedávném kongresu soudců a advokátů Právní prostor 2011.

Společně s bianko směnkou je proto potřeba uzavřít i „Dohodu o vyplňovacím směnečném právu,“ která vymezuje, za jakých podmínek je majitel směnky oprávněn ji vyplnit. „Kryje to nejen dlužníka, ale i věřitele, neboť řada směnek nebyla soudem uznána i pro zásahy, za nimiž nebyl zlý úmysl. Nejvhodnější je sepsat souvislý text. Podpisy notářsky ověřte,“ radí Derka.

Výběrčí přišel pouze třikrát

K úskočné praktice s pomocí bianko směnky se uchýlila i jistá úvěrová firma, která si neověřovala schopnost lidí splácet, nenahlížela do registrů dlužníků a naopak den co den prostřednictvím inzerátů nabízela rychlé, levné půjčky do 24 hodin i problémovým zákazníkům, jako třeba matkám samoživitelkám či důchodcům. Ochotně půjčovala relativně nevelké částky kolem pěti až deseti tisíc korun.

„Úroky vypadaly lákavě, ale jen na první pohled, protože nebyly uváděny za rok, jak je obvyklé, ale za den, čehož si mnoho lidí vůbec nevšimlo. Skutečný úrok z půjčky tak činil neuvěřitelných 290 procent za rok,“ vzpomíná Derka.

A to nebylo všechno – celkové náklady na úvěr, tzv. RPSN, byly skryty zcela. „Splátky si firma vybírala tak, že dlužníky osobně obcházel vždy jednou měsíčně její výběrčí. Jenže přišel jen třikrát, a když zbývalo doplatit poslední splátku, už se nedostavil.

Lidé ani nevěděli, na jaký účet vlastně mají splátky posílat, protože se spoléhali na výběrčího. Místo něho na ně ovšem přišla směnečná žaloba. Když si totiž tuto lichvářskou půjčku brali, podepsali zároveň, netušíce, že se řítí do předem připravené manipulace, bianko směnku. Jinými slovy záruku na smluvní pokutu v případě včasného neuhrazení splátky ve výši 30 tisíc korun.

Půjčených pět či deset tisíc sice víceméně vrátili a pak se logicky divili, proč mají platit pokutu. Směnka je ale jimi podepsaný dokument – a to, že jednou nezaplatili, byl fakt, byť se to stalo ne vinou klientů, ale díky nachystané habaďůře. A tak platili další desetitisíce.

A jak si orgány činné v trestním řízení mohou na takové záludné podnikavce došlápnout? Obtížně. Lichva je sice uvedena v trestním zákoníku, jenže se v řízení těžko prokazuje. Bránit se ale lze na základě judikátů Nejvyššího soudu, jenž rozhodl, že lichvou je čtyřnásobek běžného úroku, který je poskytován bankami v ČR.