„Tento trend, pokud by pokračoval i v dalších letech, může mít negativní důsledky na ekonomické a sociální úrovni, včetně státního rozpočtu,“ varoval Holý z ČSÚ.

Podle něho si dvě třetiny zaměstnanců ve skutečnosti vydělají méně, než je průměrná mzda.

Elity státní kasu nezachrání, umí z daní vykličkovat

Připomněl, že pokud poroste příjem, a tím i kupní síla pouze u elit, ve skutečnosti to nepřispěje k růstu HDP Česka, jak se podle něho někteří mylně domnívají, protože tito lidé kupují především luxusní zboží z ciziny. Méně peněz od nich dostane i státní rozpočet, neboť elity mají tendenci značně optimalizovat daně, naznačil Holý.

Přes 50 tisíc korun měsíčně hrubého loni bralo pouze něco málo přes pět procent zaměstnanců.

„Krize nejvíce dopadla na pracovníky průmyslových podniků, jejich reálná kupní síla poklesla. Hodinovou sazbu měli sice třeba i vyšší, ale pracovní týden byl zkrácen, takže dostávali ve výsledku méně,“ dodal Holý.

Nováčci v práci mají o čtvrtinu méně

Statistici zároveň zjistili, že nově přijímaní zaměstnanci mají o čtvrtinu nižší hrubou měsíční mzdu, než ve firmě už etablovaní pracovníci. Přitom i těm loni meziročně v průměru klesla mzda o 781 korun měsíčně, což jsou statisticky vzato tři procenta.

„Krize se ve firmách tímto jednoznačně projevila, neboť do roku 2008 mzdy stálých zaměstnanců rostly,“ uvedl Holý.

ČSÚ dále zjistil, že loni bylo zrušeno každé šesté pracovní místo, ale nově vytvořené bylo až každé patnácté, jinými slovy, více pracovních příležitostí u nás zaniklo, než vzniklo.