Základní odpovědi přinášíme v následujícím přehledu, z něhož zřetelně vyplývá, že i v této záležitosti se politici chovali bez rozmyslu jako smyslů zbavení - nejprve tomu dají maximální zelenou, a když se jim to vymkne z ruky, div to zcela nezastaví a pořádá se něco, jako hon na čarodějnice.

V některých ohledech to připomíná kauzu přímotopy, které se zprvu prostřednictvím dotací podporovaly, a pak na ně uživatelé začali extrémně doplácet vysokými náklady a nastalo vystřízlivění.

Stručně řečeno, vláda dnes tvrdí, že solární elektrárny mohou za zdražování proudu, jejich provozovatelé oponují, že se jedná o bohapustou blamáž. Jedno je však jisté - solární elektrárny rostly v Česku rychleji než houby po dešti, a tak není divu, že se teď musíme léčit z úpalu, neboť i v tomto případě selský rozum velí - přiměřeně, čili všeho s mírou.

Garance výkupu a dotované ceny

Stát výrobcům elektřiny ze sluneční energie, ale i dalších obnovitelných zdrojů jako je například vítr, voda, biomasa, bioplyn, důlní plyn, zajišťuje značně subvencované výkupní ceny a garantuje vykoupení elektřiny.

Výkupní ceny byly stanoveny na základě pořizovacích nákladů výrobního zařízení, ty však v případě slunečních elektráren (solárních panelů) v posledních letech výrazně poklesly, a to až o 40 procent.

Už 1000 megawattů

V ČR tak vzniklo více než 11 tisíc slunečních elektráren, jen od začátku letošního roku to bylo přes pět tisíc. Jejich instalovaný výkon nedávno překročil 1000 megawattů, ještě koncem září to bylo necelých 800 MW.

Energetický regulační úřad (ERÚ) odhaduje, že do konce roku bude celkový instalovaný výkon solárních zdrojů přesahovat 1600 MW.

Drahý výkup

Elektřinu ze solárních elektráren musí nyní distributoři vykupovat za více než 12 korun za kilowatthodinu, tedy výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se tak projeví v konečných cenách spotřebitelům.

Podle odhadu ERÚ z konce září měla cena elektřiny pro domácnosti kvůli vyššímu příspěvku na obnovitelné zdroje (jimiž jsou nyní zejména solární elektrárny) vzrůst od ledna 2011 o zhruba 12 a pro průmyslové podniky asi o 17 procent. Vláda však připravila a Sněmovna nyní schválila opatření, díky kterým by nárůst měl být zhruba 5,5 procenta.

Opatření vlády

Základem je srážková daň ve výši 26 procent za výrobu elektřiny ze slunce a uvalení 32procentní darovací daně na emisní povolenky. Daň za výrobu elektřiny ze slunečního záření, které má platit pro léta 2011 až 2013, by státu jen příští rok měla podle premiéra Petra Nečase (ODS) přinést asi 4,2 miliardy korun.

Výnosy z darovací daně za povolenky přidělené v letech 2011 a 2012 vydělají 4,8 miliardy Kč. Vláda také zvýší poplatek za vynětí půdy pro panely ze zemědělského fondu, což přinese 1,7 miliardy korun. Zhruba miliarda korun půjde ještě na kompenzaci zdražení elektřiny ze státního rozpočtu.

Majitelé sešikovaní v asociaci se brání

Podle tvrzení České průmyslové fotovoltaická asociace poškodí daň téměř 1500 firem. Řada z nich se totiž kvůli vybudování elektráren zadlužila u bank a při návratnosti investice i plánování splátek úvěru vycházela z původních podmínek.

Je tedy možné, že firmy vyvolají arbitráže a soudní spory se státem. Ministerstvo průmyslu a obchodu však trvá na tom, že daň má vrátit návratnost investic do fotovoltaiky na 15 let, jak předpokládal zákon o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů z roku 2005.

Výkupní ceny nelze jednoduše snížit

Výkupní ceny investorům garantuje zákon, a to po dobu 15 let od uvedení zařízení do provozu. Jejich snížením o víc, než zákon umožňuje (každoročně o pět procent), by se ČR také vystavila riziku soudních sporů a arbitráží. Změnu přinesla až novela, kterou sněmovna přijala letos v dubnu.

Podle nového ustanovení může úřad snížit výkupní ceny výrazněji u zdrojů s návratností investic kratší než 11 let, avšak poprvé pro zdroje uváděné do provozu v roce 2011. Současná vláda navíc prosadila novelu, podle níž se napříště budou zvýhodňovat jen fotovoltaické panely na budovách; tato norma je nyní v Senátu.

Kdo zvedl ruku pro

Návrh zákona předložila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) v listopadu 2003. Norma vznikla ve spolupráci ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, které v té době vedli Milan Urban (ČSSD) a Libor Ambrozek (KDU-ČSL). Vláda tvrdila, že zákon stabilizuje podnikatelské prostředí a investoři pomohou státu splnit požadavek EU vyrábět do roku 2010 z obnovitelných zdrojů osm procent veškeré elektřiny.

Sněmovna zákon schválila až v únoru 2005, přičemž jej částečně pozměnila, například omezila roli ERÚ, který měl podle původní verze mít právo meziročně snižovat výkupní cenu o deset procent (schváleno bylo pět).

Pro zákon hlasovala většina poslanců vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) a komunistů, proti byli zákonodárci za ODS

Vlastník nejasný

Řada velkolepých projektů má skryté vlastníky, za které jednají lobbisté.

Jedním z největších známých provozovatelů solárních elektráren je však polostátní energetická společnost ČEZ.

Největší solární elektrárna v ČR (35 MW), která je údajně devátým největším podobným zdrojem energie světa, byla nedávno spuštěna v obci Vepřek na Mělnicku; investor je neznámý.