Stavební spoření bude dále výhodné, i když už ne tolik jako dřív

Rozdělme dopady podle toho, zda jde o smlouvy starší šesti let, mladší smlouvy a dále ty smlouvy, které budou teprve uzavřeny.

Smlouvy starší šesti let

Jde o smlouvy, v nichž v každém případě uplynula vázací lhůta, to je, že smlouvy lze kdykoli ze strany klienta vypovědět. Tyto smlouvy bývají úročeny zpravidla sazbou buď 3, nebo 2 procenta ročně.

Na některých klienti pobírají státní podporu. Ta může činit až 4500 korun (smlouvy do 31. 12. 2003), nebo až 3000 korun (smlouvy pozdější).

Nezabývejme se smlouvami, které mají úrok 3 % ročně nebo dokonce 4 %. Ty jsou dál jednoznačně výhodné, i když třeba ani nemají státní podporu. Na termínovaných vkladech a spořicích účtech jsou úroky o dost nižší.

Klient má u smluv, u nichž uplynula vázací doba, navíc stejnou výhodu jako u spořicích účtů. Tedy že může mít peníze v případě potřeby k dispozici téměř okamžitě (tříměsíční výpovědní lhůta s tím, že spořitelny často vyplatí peníze i mnohem dřív).

Výhodné bezesporu zůstanou i starší smlouvy s tzv. úrokovým zvýhodněním. Ty poskytovaly některé spořitelny za podmínky, že klient nebude čerpat výhodný úvěr.

Celé úrokové zvýhodnění sice bude v případě zrušení smlouvy v budoucnu zdaněno sazbou 15 %, ale vzhledem k výši úrokového zvýhodnění (zpravidla 1,5 procentního bodu) a úrokové sazby z vkladů (3 %) je i nadále výhodné si tyto smlouvy ponechat a nerušit je.

Výjimkou je, pokud by někdo potřeboval peníze již v dohledné době, tak je zbytečné čekat na zdanění úroků od 1. ledna 2011. Zůstávají nám tedy běžné smlouvy starší 6 let, které mají úrok 2 % ročně.

 Výchozí předpoklady MF

Využijeme při tom analýzu ministerstva financí (MF), která se týká výnosnosti stavebního spoření v roce 2011 a 2012 pro smlouvy uzavřené mezi roky 2000 až 2005. Vychází z následujících předpokladů:

* Účastník pravidelně ukládá optimální částku, aby v plné míře využil státní podporu.

* Na počátku uhradil jednorázový poplatek 1600 korun (cílová částka je tedy 160 000 korun) a poté pravidelně 300 korun ročně za vedení účtu.

* Podpora se sníží na maximálních 2000 korun od roku 2011, zdanění úroků z vkladů, s nímž se počítá od téhož roku, není do výpočtů zahrnuto.

Z přehledu MF je patrné, že dosáhnout stejného výnosu na některém bankovním produktu je v současnosti obtížné. Úrokové sazby bank jsou totiž na historických minimech.

Stavebnímu spoření jsou nyní schopny úspěšně konkurovat například družstevní záložny. A také některé jiné finanční produkty, například penzijní připojištění, ale ty již bez záruky výnosu.

Jinak tomu ovšem může být tehdy, až úroky v bankách začnou stoupat a například spořicí účty začnou být zajímavější. V takovém případě ale není nic snadnějšího než stavební spoření vypovědět a peníze dát jinam.

Kdo má ale na těchto starších smlouvách naspořeno už více peněz, například 300 000 korun, měl by počítat s tím, že roční výnosnost je nižší, než uvádí tabulka v textu, vycházející z cílové částky 160 000 korun.

Smlouvy do šesti let

U smluv, u nichž ještě neuplynula vázací doba, je rozhodování jasné: V žádném případě se nevyplatí smlouvu vypovědět. Člověk by přišel o veškerou připsanou státní podporu a úroky z ní a rovněž i spořitelna může uplatnit nemalou finanční sankci.

Stavební spoření nadto zůstává i nadále poměrně výnosné.

Nové smlouvy

MF vypočetlo, že kdo nyní uzavře novou smlouvu, tak například při parametrech - úrok 2 % p.a., státní podpora nejvýše 2000 korun, cílová částka 160 000 korun a spoření tak, aby bylo každý rok dosahováno maximální státní podpory, poplatek za uzavření smlouvy 1600 korun - dosáhne při vázací době 6 let roční průměrný hrubý výnos 4,34 procenta.

Je to daleko víc, než je současný úrok na spořicích účtech a i na dlouhodobých termínovaných vkladech v bankách.

Důležité je také optimalizovat cílovou částku tak, aby člověk zbytečně neplatil vysoký poplatek za uzavření smlouvy.