Článek
Podle návrhu MPSV se všechny varianty rodičovské od 1. ledna 2011 sjednotí tak, aby jejich příjemci dostali maximálně 216 tisíc korun. Jak ale zdůraznil Drábek, rodiče nyní pobírající rodičovské na nový systém přestoupit nemusí, pokud nebudou sami chtít.
„Od 1. ledna by si nově nastupující rodiče na období, během něhož mohou brát rodičovský příspěvek, mohli sami zvolit částku a tuto částku by brali měsíčně až do té doby, dokud by nevyčerpali celých 216 tisíc,“ vysvětlil Drábek.
Tvrdý propad
Škrty v rodičovském příspěvku mají být přitom tvrdší, než původně Drábek navrhoval. Maximální výše rodičovského příspěvku (na jedno dítě) pro všechny délky čerpání má klesnout na 216 tisíc korun, a ne na 220 tisíc podle původního návrhu.
Škrty v rodičovském příspěvku mají být přitom tvrdší, než původně Drábek navrhoval. Maximální výše rodičovského příspěvku (na jedno dítě) pro všechny délky čerpání má klesnout na 216 tisíc korun, a ne na 220 tisíc podle původního návrhu.
Škrty v rodičovském příspěvku mají být přitom tvrdší, než původně Drábek navrhoval. Maximální výše rodičovského příspěvku (na jedno dítě) pro všechny délky čerpání má klesnout na 216 tisíc korun, a ne na 220 tisíc podle původního návrhu. Nejvíce si pohorší nezaměstnané matky čerpající čtyřletou variantu příspěvku. Oproti dosavadnímu stavu dostanou od státu maximálně 4 500 korun měsíčně, což je v úhrnu až o 46 200 korun méně než dosud. O desítky tisíc si při tříletém čerpání mohou pohoršit i rodiče s předchozí hrubou mzdou pod 11 tisíc korun měsíčně.
Škrty v rodičovském příspěvku mají být přitom tvrdší, než původně Drábek navrhoval. Maximální výše rodičovského příspěvku (na jedno dítě) pro všechny délky čerpání má klesnout na 216 tisíc korun, a ne na 220 tisíc podle původního návrhu. Nejvíce si pohorší nezaměstnané matky čerpající čtyřletou variantu příspěvku. Oproti dosavadnímu stavu dostanou od státu maximálně 4 500 korun měsíčně, což je v úhrnu až o 46 200 korun méně než dosud. O desítky tisíc si při tříletém čerpání mohou pohoršit i rodiče s předchozí hrubou mzdou pod 11 tisíc korun měsíčně.
Škrty v rodičovském příspěvku mají být přitom tvrdší, než původně Drábek navrhoval. Maximální výše rodičovského příspěvku (na jedno dítě) pro všechny délky čerpání má klesnout na 216 tisíc korun, a ne na 220 tisíc podle původního návrhu. Nejvíce si pohorší nezaměstnané matky čerpající čtyřletou variantu příspěvku. Oproti dosavadnímu stavu dostanou od státu maximálně 4 500 korun měsíčně, což je v úhrnu až o 46 200 korun méně než dosud. O desítky tisíc si při tříletém čerpání mohou pohoršit i rodiče s předchozí hrubou mzdou pod 11 tisíc korun měsíčně. V návrhu zůstal snadný přechod mezi různými délkami čerpání příspěvku. Rodič si bude moci vybrat třeba nejrychlejší, finančně výhodnější variantu.
Škrty v rodičovském příspěvku mají být přitom tvrdší, než původně Drábek navrhoval. Maximální výše rodičovského příspěvku (na jedno dítě) pro všechny délky čerpání má klesnout na 216 tisíc korun, a ne na 220 tisíc podle původního návrhu. Nejvíce si pohorší nezaměstnané matky čerpající čtyřletou variantu příspěvku. Oproti dosavadnímu stavu dostanou od státu maximálně 4 500 korun měsíčně, což je v úhrnu až o 46 200 korun méně než dosud. O desítky tisíc si při tříletém čerpání mohou pohoršit i rodiče s předchozí hrubou mzdou pod 11 tisíc korun měsíčně. V návrhu zůstal snadný přechod mezi různými délkami čerpání příspěvku. Rodič si bude moci vybrat třeba nejrychlejší, finančně výhodnější variantu.
Ta byla dosud dostupná jen pro lidi s hrubou mzdou přes 16 tisíc. Výše měsíčního příspěvku však bude omezena 70 procenty předchozího výdělku.
Po mateřské dříve do práce
Ženy po mateřské dovolené spěchají do práce daleko více než dříve. Loni bylo zaměstnáno 16,4 procenta žen s nejmladším dítětem ve věku do dvou let. To je o 1,6 procentního bodu více než v roce 2008. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu.
Ženy po mateřské dovolené spěchají do práce daleko více než dříve. Loni bylo zaměstnáno 16,4 procenta žen s nejmladším dítětem ve věku do dvou let. To je o 1,6 procentního bodu více než v roce 2008. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu.
Ženy po mateřské dovolené spěchají do práce daleko více než dříve. Loni bylo zaměstnáno 16,4 procenta žen s nejmladším dítětem ve věku do dvou let. To je o 1,6 procentního bodu více než v roce 2008. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu. „Tento jev lze dát do souvislosti s tím, že ženy vzhledem k ekonomické krizi neodkládaly nástup do práce, neboť se obávaly, že poté by již nemusely práci najít,“ konstatovala analýza ČSÚ.
Ženy po mateřské dovolené spěchají do práce daleko více než dříve. Loni bylo zaměstnáno 16,4 procenta žen s nejmladším dítětem ve věku do dvou let. To je o 1,6 procentního bodu více než v roce 2008. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu. „Tento jev lze dát do souvislosti s tím, že ženy vzhledem k ekonomické krizi neodkládaly nástup do práce, neboť se obávaly, že poté by již nemusely práci najít,“ konstatovala analýza ČSÚ.
Týká se to především žen, které by pobíráním rodičovské příspěvku i čtvrtý rok ztratily nárok na návrat do práce, neboť samotná rodičovská dovolená je nárokovaná pouze na tři roky.
K tomu může přispívat i zavedení takzvané třírychlostní rodičovské dovolené od roku 2008, kdy především matky začaly více využívat možnosti zůstávat na rodičovské dovolené pouze dva roky.
Podobně na tom byly i ženy s nejmladším dítětem ve věku tři až pět let. Zaměstnáno jich bylo 58,9 procenta, což je o 3,2 procentního bodu více než v roce 2008. V souhrnu se tak celková zaměstnanost žen v domácnosti s dítětem mladším pěti let zvýšila o dva procentní body. Celková zaměstnanost žen ve věku 20 až 49 let se přitom meziročně snížila o 1,6 procentního bodu na 67 procent.
Tradiční model, kdy otec pracuje na plný úvazek a matka je bez zaměstnání, představovalo 36,6 procenta domácností.