„To je velice rozšířený omyl, že vítěz dostane od poraženého pokryté veškeré výdaje za advokáta. Odměny advokátů se sice řídí smluvním ujednáním, pokud k němu nedojde, určují se advokátním tarifem nebo advokátním paušálem – oba tyto pojmy jsou upraveny v zákonné vyhlášce,“ sdělil Právu advokát František Koranda.

Příklad sporu, v němž jde o sto tisíc korun

Například vede-li se spor o 100 tisíc korun, má advokát podle tarifu nárok za každý úkon právní pomoci na 5 100 korun plus 300 korun je režijní paušál a ještě je třeba připočítat 20% DPH.

Soud vítězné straně přizná jen polovinu nákladů

Ve sporu je podle Korandy možné připustit osm úkonů, což je úhrnem kolem 50 tisíc korun. „Pokud jedna strana vyhraje a je zastoupena advokátem, soud této straně, nikoliv advokátovi, přizná dle tzv. advokátního paušálu odměnu ve výši 24 300 korun - tuto odměnu pochopitelně inkasuje advokát.

Rozdíl mezi tím, co vítězná strana vynaložila na advokáta, to je 50 tisíc korun, a tím, co přizná soud, je zhruba 25 tisíc korun, a ten platí ten, kdo si advokáta najal, tedy vítěz sporu,“ vysvětlil Koranda.

Tento postup platí i u smluvní odměny, kdy si advokát může – hlavně v Praze – ujednat odměnu i deset tisíc za úkon, ale u soudu dostane jen to, co soud podle advokátního paušálu přizná.

Když advokát udělá málo úkonů a snadno vyhrajete, vyděláte na tom

Možný je ale i opačný postup. Jde o sto tisíc a advokát udělá jen tři úkony - přijetí, žaloba, účast u soudu – spor vyhraje, a tedy od klienta obdrží přibližně 17 tisíc korun. A soud vám, stejně jako vítězné straně, přizná 24 300 korun.