To ve čtvrtek připomněly i výsledky z pracovního trhu. Podle těch americká ekonomika v minulém týdnu registrovala (po přepočtu na celý rok) rovných 500 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, což je již třetí nárůst tohoto ukazatele v řadě a vůbec nejhorší výsledek od loňského listopadu. Situace na trhu práce se tak začíná znovu zhoršovat, což delší dobu naznačují i další indikátory.

Že by tento trend mohl pokračovat i do budoucna potvrzují ukazatele spotřebitelské důvěry, která v minulých měsících začala klesat, nebo indexy mapující výrobní aktivitu v průmyslových centrech Spojených států. Například v Philadelphii si podle zveřejněných výsledků průzkumu zpracovávaného americkou centrální bankou, výrobní sektor začíná procházet poprvé od poloviny roku 2009 kontrakcí. Philadelphský index výrobní aktivity totiž klesnul v srpnu z červencových 5,1b. na -7,7b., zatímco trh počítal s jeho růstem na 7b. Ještě před třemi měsíci se přitom stejný index pohyboval kolem hodnoty 21b.

Nevýrazná čísla nabídnul v průběhu začátku týdne i totožný index měřící výrobní aktivitu v New Yorku a zklamáním skončily i ostatní výsledky, které v minulých dnech z USA přicházely. To se týkalo zejména trhu s bydlením, kde se počty nově udělených stavebních povolenek a nově zahájených staveb drží i nadále poblíž svých historických minim.

Čím vyšší dluh, tím nižší úroky

Zatímco špatné zprávy z americké ekonomiky brání cenám akcií již druhý týden v řadě růst, zcela opačná je situace na trhu s dluhopisy. Těm poslední dobou pomáhají dva faktory. Prvním je zvyšující se napětí na trzích, které nutí investory vyhledávat bezpečná aktiva. Druhým pak očekávání dalšího rozvolňování měnové politiky nejen v USA.

Například výnosy z desetiletých amerických státních dluhopisů jen od začátku srpna klesly o půl procenta na 2,55 %, zatímco výnos u dvouletých splatností dosahuje rekordně nízkých 0,47 %. Prudkého snížení se dočkaly úrokové sazby i u některých evropských dluhopisů, což vládám v současnosti usnadňuje dluhové financování a dokonce i přes stále rostoucí objem dluhu snižuje náklady na jeho obsluhu. Příkladem jsou Spojené státy, které ještě v roce 2008 zaplatily na úrocích 451 miliard dolarů, zatímco o rok později to bylo pouhých 385 miliard.

Úrokové platby by měly klesat i v roce 2010, to vše navzdory skutečnosti, že americký veřejný dluh vzrostl od začátku roku 2008 o čtyři bilióny dolarů (28 % HDP).  Obávaná dluhová krize tak sice v minulých týdnech ustoupila díky růst poptávky po dluhopisech ze scény, pokud ale začnou úrokové sazby znovu stoupat, může se znovu a ještě hlasitěji přihlásit o slovo.

Nadcházející týden přinese opět několik velmi zajímavých dat, která více napoví o kondici americké a evropské ekonomiky. Z Německa se dočkáme výsledků indexu spotřebitelské a podnikatelské důvěry, nebo výsledků aktivity ve výrobním sektoru a ve službách. V případě Spojených států pak budou obchodníci věnovat největší pozornost revizi výsledků amerického HDP za 2Q, která by měla snížit původně odhadovaný růst ve výši 2,4 % na pouhých 1,5 %.