Článek
Dalším důvodem poklesu průmyslové výroby je fakt, že letošní březen měl o dva pracovní dny méně než loňský.
Výroba aut v březnu klesla o 5,8 procenta, výroba plastů byla nižší o 6,4 procenta. O osm procent se snížila výroba nekovových minerálních výrobků, kam patří třeba výroba skla.
Dařilo se naopak výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, která meziročně stoupla o 11,2 procenta. Výroba počítačů a optiky vzrostla o 12,8 procenta a výroba léků o 17,3 procenta.
„V dynamice celkové průmyslové výroby se kromě kalendářních efektů, kdy březen měl o dva pracovní dny méně než před rokem, projevil také napjatý trh práce. Rekordně nízká nezaměstnanost dynamice průmyslové výroby nepomáhá a nedostatek pracovní síly je největší růstovou bariérou tuzemského průmyslu,” uvedla ekonomka Komerční banky Monika Junicke.
Lidé nejsou
„Dynamiku průmyslu snížila výroba automobilů, některé automobilky čelí právě kapacitním problémům, jiné, především ty, které vyrábějí menší auta, pak nižší poptávce. Naopak navyšovat produkci se daří firmám z odvětví počítačů a elektronických přístrojů a ze sektoru farmaceutik,” dodala.
„Zásadním problémem je nedostatek pracovní síly, která představuje již zdaleka nejvýraznější - a s každým dalším šetřením stále výraznější a výraznější - překážku dalšího růstu tuzemské průmyslové výroby. Například v automobilovém průmyslu napříč EU je ale stále zjevnější potíží už také určité nasycování trhu,” soudí ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Naposledy se v Česku průmyslová výroba snížila loni v dubnu o 0,9 procenta. Letos v únoru růst výroby zpomalil z lednových 5,6 procenta na 2,7 procenta.