Stabilitu středoevropské přenosové soustavy dlouhodobě ohrožují především neplánované přetoky elektřiny z německých větrných elektráren. Jen loni mimořádná opatření, která zabránila přetížení české sítě, stála společnost ČEPS víc než 90 miliónů korun. [celá zpráva]

„Blackout je reálně představitelná hrozba a Česká republika byla už několikrát na pokraji výpadku elektřiny. Vždy se to naštěstí podařilo odvrátit. I proto máme pro tyto případy stanoveny postupy řešení,“ konstatoval ředitel Temelína Bohdan Zronek.

Při rozpadu sítě má Temelín v záloze pro klíčové bezpečnostní systémy až deset stabilních dieselgenerátorů, baterie a mobilní zdroje s možností propojení bloků, ale pokud by přesto vše selhalo, přicházejí na řadu vodní elektrárny. Nejprve Lipno, pak Orlík. A nyní už i Hněvkovice. Energetici si tuto variantu už v minulosti vyzkoušeli ve spolupráci se společnostmi ČEPS a E.ON.

Mobilní dieselgenerátor by kryl vlastní spotřebu Hněvkovic.

Mobilní dieselgenerátor by kryl vlastní spotřebu Hněvkovic.

FOTO: Marek Sviták/JETE

Podle ředitele vodních elektráren ČEZ Petra Maralíka je výhodou Lipna výkon. Pro potřeby Temelína stačí pouhých deset procent výkonu jednoho ze dvou generátorů.

U Hněvkovic je zase předností krátká vzdálenost. Zhruba do hodiny tak může mít Temelín z Hněvkovic k dispozici potřebnou elektřinu. Linku je možno zprovoznit do deseti minut.

Hlavně by záleželo na rychlosti přistavení mobilního dieselgenerátoru do areálu vodní elektrárny. Ten by zajistil krytí spotřeby Hněvkovic, zatímco veškerá vyrobená elektřina by putovala rovnou do Temelína.

Hněvkovice jsou v provozu od 90. let, ale dosud se nepočítalo s jejich zapojením při řešení problémů souvisejících s rozpadem přenosové soustavy.

„S touto myšlenkou jsme začali zabývat až v souvislosti se zátěžovými testy. I když Hněvkovice patří svým výkonem 9,6 MWe mezi malé vodní elektrárny, jejich elektřina by stačila pro napájení klíčových bezpečnostních systémů,“ zdůraznil ředitel temelínské elektrárny.