Závaznou nabídku nepodá podle zdrojů agentury Reuters ani německý zájemce Steag.

Největšími akcionáři EPH jsou podnikatelé Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, kteří společně drží dvě třetiny akcií. Majoritním vlastníkem PPF je nejbohatší Čech Petr Kellner.

Mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová uvedla, že hlavním důvodem pro nepodání závazné nabídky ze strany ČEZ je prohlubující se nepříznivý vývoj velkoobchodních cen elektřiny, které mají dopad na ekonomické ukazatele i délku provozu klasických elektráren. Vliv podle ní má i přetrvávající nejistota ohledně předčasného utlumování provozu uhelných zdrojů v Německu. „Společnost je však i nadále připravena jednat o jiných podmínkách a variantách prodeje," dodala.

Obchod za desítky miliard korun

Podle dřívějších informací Vattenfall v Německu prodává hnědouhelné doly a navazující elektrárny o celkovém výkonu přes 8000 megawattů. Jde o doly Jänschwalde, Chotěbuz-Sever, Welzow-Jih, Nochten a Reichwalde a hnědouhelné elektrárny Boxberg, Jänschwalde, Schwarze Pumpe a blok R elektrárny Lippendorf. V návazném tendru pak společnost prodává i deset východoněmeckých vodních elektráren, které mají výkon kolem 3000 megawattů.

Německý ekonomický list Handelsblatt minulý týden s odvoláním na nejmenované zdroje uvedl, že pro Vattenfall je čím dál těžší zamýšlený prodej realizovat. Nikdo ze zájemců podle zdrojů listu totiž není ochoten zaplatit cenu, která by pro Vattenfall byla přijatelná.

Společnost dříve odhadovala, že prodej německých aktiv by jí mohl přinést až 3,5 miliardy eur (skoro 95 miliard Kč). Už prosincový odhad agentury Reuters byl ale o miliardu nižší.

Vattenfall tak prý uvažuje o odkladu prodeje, případně o odprodeji pouze některých částí. Rovněž přemýšlí o založení fondu nebo nadace, která by zmíněné aktivity převzala.