Finanční úřady víc šťourají v soukromí, míní podnikatelé

„Finanční úřad mě požádal, abych odpověděl na tyto otázky, které se vztahují k realizaci jedné menší kampaně pro mého klienta, jinak firmu nezaregistruje k dani z přidané hodnoty (DPH). Chtějí vědět pouze několik drobností, například kdy a kde jsme se s klientem seznámili, co všechno si píšeme, dále s kým spolupracuji, kdo mi dělá účetnictví a kolik jim za to platím,“ napsal například na Facebook podnikatel J. H.

Doložil to deseti otázkami od finančního úřadu s tím, že mu k tomu úřednice řekla, že jde o novou směrnici. „S obdobnými dotazy, obdobně laděnými a podrobnými, se setkáváme,“ potvrdila Právu daňová specialistka Jana Janoušková.

Zejména v případě podání přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty finanční úřady podle ní často zdlouhavě šetří všemožné okolnosti a souvislosti. Registrace k DPH je přitom v řadě oborů zásadní podmínkou pro zahájení podnikání.

„Na jednu stranu správce daně je povinen zjistit rozhodné skutečnosti co nejúplněji. Na druhou stranu by měl postupovat bez zbytečných průtahů, šetřit práva daňových subjektů a používat jen takové prostředky, které co nejméně zatěžují a zároveň umožňují ještě dosáhnout cíle řízení,“ uvedla Janoušková.

Podle ní se ale stává, že správce daně – zejména v časové tísni – „rezignuje na hledání vyváženého přístupu, který by odpovídal individuální situaci a poměrům konkrétního podnikatele“.

„Pod množstvím úkolů a povinností pak jedná jaksi plošně, bez rozdílu a ohledu na konkrétní situaci. Zdá se, že jsme právě svědky toho, že se hranice „standardního úředního dotazování“ mění, posouvá. A nezbývá než být ostražitý a hlídat, zda není již za hranou zákona,“ dodala Janoušková.

Podle jednatele společnosti Kodap Vlastimila Sojky jdou v současné době postupy finanční správy přesně opačným směrem než dlouhodobá strategie státu zaměřená na odstranění bariér podnikání. „Chlubíme se v mezinárodních statistikách zkrácením doby založení s. r. o. na týden až 10 dnů, ale už stydlivě mlčíme o tom, že pak v řadě případů s takovou nově založenou korporací stejně nelze podnikat řadu dalších měsíců,“ upozornil Sojka.

Finanční úřad se podle odborníků může zeptat podnikatele prakticky na cokoli. Při dotazování se má řídit daňovým řádem, který popisuje základní zásady daňového řízení. „Pokud podnikatel na dotazy neodpoví, nehrozí mu žádná sankce, pravděpodobně to ale zkomplikuje jeho dobrovolnou registraci k DPH,“ doplnila daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.

Úředníci se brání tím, že existují riziková odvětví, kde musí být při registraci podnikatelů velmi obezřetní.

„Přísná kritéria při prověřování žadatelů o registraci k DPH jsou v rámci EU naprosto běžná a ČR v této oblasti byla historicky spíše benevolentní. Řada členských států provádí před registrací hloubkové kontroly žadatelů. A tyto státy tak činí proto, aby maximálně eliminovaly riziko, že zaregistrují problematickou společnost,“ reagovala pro Právo mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Některé státy, například Slovensko, mají podle ní tento registrační proces navíc ještě rozšířen o kauce, které musí žadatel složit, aby mohl být vůbec zaregistrován. Ke zpřísnění registrací k DPH prý členské státy také vyzývá Evropská komise.

„Finanční správa nedělá přísné kontroly proto, aby podnikatelům zkomplikovala podnikání, ale proto, aby zabránila vstupu osobám, které chtějí systém zneužít. Zajišťuje tak bezpečnější prostředí právě pro poctivé plátce, kterých je většina. Jde o to, že osoba, která ovládá k DPH registrované firmy, může vylákávat odpočty nebo neodvádět DPH, o kterou si snižuje celkovou daň jiný plátce,“ dodala Petlachová.