Článek
Veřejnou zakázku na tiskárny za 1,7 miliónu korun pro univerzitu vyhlásil ke konci loňského roku její kvestor Alexander Černý. Jednou z technických podmínek tendru je rychlost vytištění prvního výtisku: pět sekund.
Této rychlosti ale většina výrobců nedosahuje. Bývají „katalogově“ o vteřinu pomalejší, což ale pro praktický provoz zařízení nemá význam. Navíc rychlost prvního výtisku je relativní. Podle počítačových odborníků ji v praxi významně ovlivňuje objem dat a také to, zda se do tiskárny pošlou z počítačové sítě, nebo externího nosiče dat.
Kvestor: Pochybení obrany nás nezajímá
Tato podmínka zakázky, znemožňující většině dodavatelů na trhu se jí účastnit, je navlas stejná, jako byla právě v tendru ministerstva obrany před třemi lety.
Tehdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svým předběžným opatřením zakázal ministerstvu podepsat s vítězem tendru smlouvu. Obrana pak vypsala veřejnou zakázku znovu a s jinými parametry.
„Minimální rychlost tisku prvního výtisku (5 s) byla ze strany UTB ve Zlíně definována také jako jedna ze základních podmínek, tedy doba do vytisknutí první stránky zařízením,“ potvrdil Právu kvestor univerzity Černý. To, že by zakázka pro univerzitu byla šita na míru, ale rezolutně odmítl.
Tvrdí, že požadavky v technickém zadání dokáže splnit více výrobců, a ne pouze jedna firma. Jako příklad ve svém vyjádření pro Právo uvádí tři typy tiskáren. Informace o tom, že by skrze technickou specifikaci byli ostatní uchazeči, významní celosvětoví výrobci, vyřazeni, je podle něho lichá. Soutěž považuje za otevřenou a nediskriminační.
„Počínání ministerstva obrany UTB v potaz nebrala, neboť své podmínky nastavuje odlišně a pochybení jiného orgánu pro ni není důvodem ke změnám,“ odpověděl Černý na otázku, zda univerzita vzala v potaz, že parametr rychlosti tisku tehdy vedl ke zrušení veřejné zakázky.
Právník: Různé nabídky na oko
V případě Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně jde o tendr na dodávku tiskáren za 1,7 miliónu korun. Z pohledu zákona je to zakázka malého rozsahu. Dodavatelé, jimž se nelíbí, že se jen kvůli této hranici nemohou zakázky účastnit, nemají kde podmínky rozporovat.
„Přesně tak se ale vypisují zakázky. Dodavatel vyselektuje zařízení s takovými technickými parametry, kde je schopen nabídnout nižší cenu. Nabídne model nižší kategorie, zatímco konkurence musí postavit zařízení v kategorii vyšší, které je dražší. Třeba jen kvůli tomu, že v nižší třídě máme zařízení o teoretickou vteřinu pomalejší,“ popsal Právu právník zastupující jednu ze značek tiskáren.
Dodavatel spřažený se zadavatelem tak podle něho naoko dosáhne zdání, že jsou možné různé nabídky, zároveň si však pojistí to, že i s menší marží v klidu veřejnou zakázku vyhraje.
„K čemu někdo potřebuje rozdíl v tisku v řádově jedné sekundě? Nikdo a k ničemu. Je to jen parametr, jak si už předem vybraný dodavatel připraví pozici,“ konstatoval právník.
Firmy se bojí, a to nejen v tomto jednom případě, tendry kritizovat jmenovitě. Každá značka si hlídá reputaci, aby navenek nefigurovala v nějakém sporu, protože to jí pak zavírá dveře k dalším zakázkám. Zřejmě i proto zadavatelům prochází tolik veřejných zakázek ušitých na míru konkrétnímu dodavateli. Firmy, které ostrouhají, totiž raději mlčí.