Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent.

Proti poměru, který novela zavádí, se postavil například poslanec Michal Kučera (TOP 09). „Toto správně není. Já si myslím, že mi dají za pravdu jak poslanci Ústeckého kraje, tak poslanci z Karlovarského kraje. Je to krok, který je vyloženě proti těmto regionům,“ kritizoval. Navrhl, aby obcím zůstaly tři čtvrtiny úhrad z povrchové těžby.

Obce to nepoškodí, tvrdí vláda

Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 miliónů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení jiných plateb neutrální dopad.

Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím, které by mohly získat ročně místo 14 miliónů až 100 miliónů korun.

Novelu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. V účinnost má vstoupit od 1. ledna příštího roku.