Není mnoho poplatků, které bychom mohli označit přímo termínem superabsurdní. Jedním z nich je ten za příchozí platbu. Jedná se přitom o prvního vítěze v historii ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek (2005). Lidé tehdy poprvé a naposledy mohli hlasovat pro kterýkoliv existující bankovní poplatek. Vítězové minulých kol ankety už se totiž dalších ročníků neúčastní.

 XI. ročník ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek pro rok 2015
• Poplatek za autorizační SMS
• Výše poplatku za vklad na účet na přepážce třetí osobou
• Poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetbanking
• Poplatek za dotaz úřední osoby
• Poplatek za účetní položku
• Poplatek za vedení kontokorentu i v době nečerpání služby
• Poplatek za vedení účtu zemřelého klienta (po dobu dědického řízení)
• Poplatek za změnu osobních údajů (např. trvalé bydliště, příjmení apod.) u běžného účtu
• Poplatek za uzavření smlouvy (hypotéka, stavební spoření)
• Poplatek za rezervaci zdrojů
• Poplatek za převod z účtu ke kreditní kartě na jiný účet
• Poplatek za změnu PIN přes bankomat
• Poplatek za vyčíslení výše dlužné částky u hypotéky nebo stavebního spoření
• Platba na zpoplatněnou linku (modrá a bílá linka) například při blokaci karty
• Poplatek za výměnu opotřebované platební karty

Poplatku za příchozí platbu patří i další vítězný titul. Právě tento poplatek se stal v roce 2008 tzv. superabsurdním poplatkem, kdy čtenáři serveru Bankovní poplatky hodnotili ten nejhorší poplatek ze tří nejabsurdnějších poplatků zvolených v letech 2005 až 2007. Poplatek za příchozí platbu tak porazil ten za vedení účtu i za výběr z bankomatu vlastní banky.

Riziko „vytunelování” účtu

Tímto poplatkem trestají banky přímo svého klienta za to, že mu někdo pošle z jiného účtu peníze. Paradoxní je, že banka tyto peníze na účet klienta přijme a tyto prostředky zvyšují peněžní zásobu této banky.

Absurdní je navíc fakt, že klient nemůže často ovlivnit, kdo mu prostředky posílá a v jaké výši, a tak připsaná částka může být i teoreticky nižší, než je následný účtovaný poplatek.

Možnost přijmout příchozí platbu je navíc základním úkonem banky, na němž bankovnictví tak, jak jej dnes známe, v podstatě musí fungovat. Otevřeli byste si u některé banky účet, pokud by banka neumožňovala připsat na tento účet příchozí platbu? Asi ne.

Zatímco v minulých letech byly zpoplatňovány i platby připsané z jiných tuzemských účtů, dnes se již setkáváme především se zpoplatněním plateb přijatých ze zahraničí. I zde hrozí riziko možného „vytunelování účtu“. Pokud totiž kdokoliv, třeba i ze zahraničí, zašle klientovi na tuzemský účet jen velmi symbolickou platbu, může být klientovi stržena mnohem vyšší částka na poplatku za příchozí platbu ze zahraničí. Opakovaná platba tak může účet klienta v důsledku poplatků dokonce zruinovat.

To se mimochodem několikrát i téměř stalo. Připomeňme případ zasílání haléřů na účet, který prezident Zeman založil na snížení státního dluhu, či posílání jednoho haléře na účet sdružení Ne základnám.

Naštěstí dnes už poplatek za příchozí platbu u bank z jiného tuzemského účtu téměř nenajdeme. Naopak poplatek za příchozí platbu ze zahraničí uplatňuje velká většina bank.

V příštím díle rozebereme poplatek za dotaz úřední osobou.