Článek
Vláda Bohuslava Sobotky počítá se vstupem Česka do eurozóny po roce 2018, o přesném termínu má rozhodnout příští kabinet.
„Tvrdá empirická data ukazují, že eurozóna a členství v ní nepřinesly před krizí pro ekonomický růst žádné pozorovatelné (a před jejím vznikem slibované) přínosy. V krizi a v posledních letech se dokonce ukazuje, že výstup eurozóny roste významně pomaleji než výstup ekonomik zemí EU stojících mimo eurozónu," uvedl Singer.
Dodal, že pružnější ekonomiky rostou rychleji v eurozóně i mimo ni. Země jako Slovensko se na euro připravily reformami a byly schopny využít ekonomických příležitostí, které eurozóna nabízí. České hospodářství se však podle Singera v některých rysech spíše blíží Slovinsku, které patří k zemím, jež před přijetím eura nesplnily své „domácí úkoly".
Zeman je pro rychlejší přijetí eura
Výkonnost české ekonomiky se nyní v evropském kontextu rozhodně zvyšuje, uvedl guvernér. „Nelze však očekávat, že by jí členství v eurozóně mohlo ve světle empirických zkušeností s jejím fungováním přinést nějaký další stimul," dodal.
Premiér Sobotka uvedl, že ohledně přijetí eura v Česku nezní otázka zda, ale pouze kdy. Zastáncem vstupu do eurozóny je také prezident Miloš Zeman, který loni v červnu uvedl, že přijetí eura lze stihnout do roku 2017.
V polovině letošního února řekl, že udělá vše pro to, aby v bankovní radě ČNB seděli lidé podporující vstup ČR do eurozóny. Prezident členy rady jmenuje do funkce. Podle Zemana je ČNB nakloněna odkládání vstupu Česka do eurozóny, protože by při něm ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky.
