Článek
Francouzská ekonomika se loni po několika letech vymanila z recese a letos očekává růst kolem jednoho procenta. Mírnou úlevu ale podle listu cítí především francouzská střední třída, zatímco chudší, většinou muslimská populace, zaostává.
Zvětšující se rozdíly mezi oběma skupinami podle expertů posilují stereotypy vůči muslimům a ještě víc ztěžují mladým šanci se prosadit.
„Stoupá diskriminace a roste radikalizace. Je to začarovaný kruh,“ říká francouzská antropoložka Dounia Bouzarová. Sama je arabského původu a snaží se s mladými, kteří mají sklony k radikalismu, pracovat, aby se nepřidali k džihádu.
Masakr 17 lidí islamisty narozenými ve Francii vzbudil zájem o problémy francouzských muslimů a jejich mladší generace, píše list.
Dvojnásobná nezaměstnanost
Průměrná nezaměstnanost je ve Francii 10 procent, mezi muslimy je ale dvojnásobná. Mezi mladými muslimy jich je bez práce téměř čtvrtina, uvádí FT.
Podobné rozdíly ukazují podle deníku i počty vězněných. Podle odhadů je ve francouzských věznicích téměř polovina muslimů, i když tvoří jen deset procent populace. To vyvolává obavy tajných služeb, podle nichž jsou věznice podhoubím pro radikalizaci.
První generace to měla snazší
Když v šedesátých letech na konci koloniální éry odcházeli do země jejich předci z Maroka, Alžírska nebo Tuniska, najít práci bylo v tehdy prosperující Francii i pro mnohdy negramotné přistěhovalce snadnější. Země nutně potřebovala zedníky a svářeče, ženy měly velkou šanci najít uplatnění v domácnostech, píší Financial Times.
Na druhou stranu byla první generace přistěhovalců mnohem skromnější než ta dnešní, ovlivněná všudypřítomnou reklamou. Chce víc a o to větší je frustrace, když to mít nemůže.
Pro dnešní mladé muslimy mnoho práce není. Teprve sedmnáctiletý Jusúf z pařížské čtvrti Beleville se cítí uvízlý na mrtvém bodě. Nemůže se vrátit do školy, odkud ho vyloučili, ani sehnat práci. „Nemám praxi ani dokončenou střední školu. Znám hodně bílých dětí, ale nikdo z nich práci nehledá,“ říká.
Muslim Ali ze severní Paříže je přesvědčený, že svou současnou práci vyhazovače získal jen díky rostoucí diskriminaci. „Lidi se nás bojí. Jenom proto najímají muslimy,“ tvrdí.
Odjíždějí bojovat
Frustrace a pocit odmítání vlastní zemí podle vyjádření odborníků přispívá k radikalizaci mladých muslimů, přičemž významnou roli hraje i snadné šíření názorů extremistů pomocí internetu.
Podle francouzských úřadů se do džihádistických útoků v Sýrii zapojilo 1240 francouzských občanů, což je nejvíc z Evropy. Ve Velké Británii odhady mluví o 600 lidech, v Německu o 550.
Velká francouzská populace muslimů není homogenní blok, i v ní jsou sociální a náboženské rozdíly, upozorňuje francouzský historik a politolog Patrick Weil.
„Nemůžete je házet do jednoho pytle. Z některých jsou právníci, doktoři nebo podnikatelé, o těch se ale obvykle nemluví,“ říká. Současně připouští, že většina mladých muslimů čelí velkým překážkám. “Vyrostli v sociálně slabších rodinách a navíc čelí vážné diskriminaci. O to těžší je pro ně prorazit,“ dodává.
