A pak že to nejde. Amerika spotřebovává méně ropy než na konci minulého století

Spotřeba ropy v USA byla v roce 2012 nižší než v roce 1999, přestože ekonomika země vzrostla za stejné období o pětadvacet procent. Grafy ekonomického růstu a spotřeby energie se ale rozešly už před čtyřiceti lety, uvádí zpráva.

Za zlomový lze označit rok 2005, kdy byla spotřeba ropy 20 802 000 barelů za den. Od té doby (až na rok 2013) se čísla snižují. Loni byla spotřeba 18 886 000 barelů denně.

V posledních desetiletích zavedli Američané inovativní přístupy, takže se produktivita ropy, která pohání vozidla, víc než zdvojnásobila. Spotřeba paliva klesá, protože motory ji dokážou efektivněji využívat.

Továrny a firmy vyrábí víc produktů a hodnot za méně energie.

Energetická efektivita může být v Americe považována za nejproduktivnější zdroj energie. Zároveň je mnohem levnější než navyšování výkonu energetických zdrojů. Podle americké environmentální společnosti EPA (Environmental Protection Agency) by nová palivová ekonomika a standardy „čistých aut“ měly snížit spotřebu ropy v roce 2025 o 2,1 miliónu barelů za den.

Tyto trendy zároveň snižují americkou uhlíkovou stopu. Podle NRDC by však měly být mnohem intenzivnější, aby dokázaly zabránit klimatickým změnám. Možnosti jsou stále například v přestavbách domů a dalších budov na energeticky úsporné.

„Energetická efektivita se může stát základním kamenem globálních sil při stabilizaci zemského klimatu,“ uvedl vedoucí energetického programu NRDC David Goldstein ve své knize Invisible Energy. Do roku 2020 by mohly investice do efektivnosti snížit americkou spotřebu energií o třiadvacet procent, ušetřit sedm set miliard dolarů a vytvořit devět set tisíc pracovních míst.

Snižování spotřeby ropy není výjimečným fenoménem pouze pro Ameriku. Podobně tomu je i v Evropské unii včetně Česka. U nás spotřeba konstantně klesá od roku 2010, ale už v roce 2008 byla čísla nižší než v roce 2005.

Zákony pro snížení spotřeby fosilních paliv mají například Francie, Švédsko či Rakousko a od letošního června i Dánsko. Předlohou byla Velká Británie, kde platí od roku 2008.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) slíbila podobný zákon v koaliční smlouvě a potvrdila ho i ve svém programovém prohlášení. Jeho základem má být závazek, že Česká republika bude od roku 2018 postupně snižovat spotřebu uhlí, ropy a plynu o určité procento ročně.

„Společenská změna se odehrává v čase. Nejde stanovit, že se zítra vzdáme používání fosilních paliv, jako je ropa nebo uhlí. Stejně nejde vyhláškou určit, že vyhrajeme olympijský hokejový turnaj. Můžeme si ale jedno nebo druhé stanovit jako cíl – a usilovat o jeho dosažení,“ uvedl k tomu někdejší premiér Vladimír Špidla, který se nyní v ČSSD zameřuje na životní prostředí. Zákon by podle něj měl být především závazkem vlády, která bude mít povinnost připravit konkrétní návrh, jak chce závislost na fosilních palivech snižovat v daném roce.

„Nejvýhodnější cestou, jak v příštích 10 až 15 letech zásadně redukovat naši závislost zejména na plynu a uhlí, je masivní zateplování domů a zavírání obstarožních a plýtvavých uhelných elektráren,” tvrdí hnutí DUHA.

Přípravu „antifosilního” zákona má na starosti ministerstvo životního prostředí, v letošním roce ale není na programu vlády. „V každém případě by nejprve měla být hotová aktualizace Surovinové politiky ČR a Státní energetické koncepce, na které nyní pracuje Ministerstvo průmyslu a obchodu,“ řekla Novinkám mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.