Jak vyplynulo z údajů o dekádní bilanci, tak od 10. do 20. listopadu vzrostly závazky ČNB vůči tuzemským bankám o 201,3 miliardy korun. Důvodem bylo, že ČNB při intervencích na devizovém trhu prodávala koruny a nakupovala za ně cizí měnu.

Prodejem koruny a nákupem deviz ČNB oslabila kurz koruny na úroveň přibližně 27 Kč/EUR, a to kvůli předejití možnému riziku deflace. Intervenci proti koruně zahájila centrální banka 7. listopadu.

„Intervenční nákupy cizí měny a prodej korun s cílem oslabit kurz byly koncentrovány do prvních dnů od rozhodnutí. Už po prvním víkendu bylo zřejmé, že trh našemu rozhodnutí věří a naše aktivní přítomnost na trhu není vždy nezbytná,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.

Tak dlouho, jak bude potřeba

Podle Singera nadále platí, že ČNB je rozhodnuta intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty měnového kurzu a k plnění dvouprocentního inflačního cíle. „Ve směru intervencí na oslabení kurzu nejsme limitováni výší devizových rezerv,“ dodal Singer.

Za nulových úrokových sazeb centrální banka při intervencích vydává české koruny bez jakýchkoli nákladů. Eura, která za koruny při intervencích nakupuje, investuje ČNB do kvalitních cenných papírů, zejména vládních dluhopisů zemí jako jsou Spojené státy, Německo, Švédsko, Kanada, Austrálie. Podle ČNB finanční krize ukázala, že výhodou pro finanční stabilitu země jsou spíše vyšší než nižší devizové rezervy.

Oslabení koruny by mělo podle ČNB podpořit tvorbu pracovních míst a zabránit ztrátám u hrubého domácího produktu. Názory na tento krok se nicméně různí.