Tažení proti plastovým taškám má dobré důvody, protože tašky představují plýtvání, které navíc není ekologické. Nicméně všechno zlé je k něčemu dobré a naopak.

V americkém Austinu, kde město zakázalo tento typ tašek, již pozorují i negativní důsledky rozhodnutí: nárůst infekcí trávicího traktu (salmonelóza, listerióza, úplavice), zvýšení cen pro spotřebitele a větší počet krádeží v obchodech.

Vědecké studie ukázaly, že tašky pro opakované použití, které nahrazují ty jednorázové, jsou živnou půdou pro bujení a šíření choroboplodných zárodků - především koliformních (fekálních) bakterií. Povinnost používat opakovaně použitelné tašky se pak statisticky záhy projevila na vyšším počtu pacientů s otravou jídlem.

Skryté výdaje

Důvod je poměrně prostý - 97 % lidí své tašky neomývá. Z potravin přitom vytékají šťávy, odpadávají drobky.

A zhoršila se zřejmě i nálada obyvatel. Jeden průzkum po podobném zákazu v Seattlu ukázal, že 30 % obchodníků je přesvědčeno, že v důsledku předpisu o taškách narostly sociální problémy, protože se zvýšil počet drobných krádeží.

Zákazníci navíc nyní musí platit více za stejné množství zboží. Nejde o cenu opakovaně použitelné tašky, ale i o další náklady jakkoli nepatrné - jednorázové tašky slouží totiž většinou jako odpadkové sáčky, které se tak znovu musí kupovat zvlášť. Zátěž ekologického předpisu se tak přenesla na spotřebitele. Firmy a obchodníci zdánlivě nic netratí, tedy pokud pro ně není cílem spokojený zákazník.