Hlavní obsah

Daňový ráj na Kypru musí skončit, požaduje Německo

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kypr se snaží najít 5,8 miliardy eur, kterými je podmíněna stabilizační půjčka od Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu, kteří půjčku poskytují. Německá kancléřka Angela Merkelová však má výhrady proti tomu, že Kypr část peněz do stabilizačního fondu získá zestátněním penzijních fondů. Německo také chce, aby Kypr už nebyl daňovým rájem.

Foto: Petros Giannakouris, ČTK/AP

Čtvrteční demonstrace před kyperským parlamentem v Nikósii

Článek

Podle zpravodaje BBC v Nikósii Chrise Morrise dalo Německo jasně najevo, že nebude dále akceptovat, aby v eurozóně fungovala ekonomika, která stojí na tom, že slouží jako daňový ráj.

Morris dále uvedl, že Brusel i Berlín daly jasně najevo, že část peněz půjde od bankovního sektoru a investorů, kteří těžili z daňových výhod na Kypru. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble už v půlce týdne jasně řekl, že si kyperská vláda může myslet, že "bude pokračovat v lákání velkého kapitálu na nízké daně a laxní legislativu, ale varoval, že daňoví poplatníci v dalších zemích to nebudou sanovat, když se to nepovede".[celá zpráva]

Kyperské banky mají na účtech uloženo 68 miliard eur, přičemž 38 miliard je na účet s částkou větší než 100 000 eur. Země má přitom 1,1 miliónu obyvatel.

Podle webu EUobserver.com Schäuble dodal, že pomoc od ECB je podmíněna tím, že se uskuteční dlouhodobý záchranný program. A banka varovala, že pokud nepřijme Kypr do pondělí podmínky půjčky, odstřihne od pomoci dvě největší banky. [celá zpráva]

Kypřané se cítí zrazeni

"Dostali jsme tvrdou lekci, že to není rodina," řekl o Evropské unii bývalý kyperský ministr financí Takis Klerides . Velcí členové evropského bloku podle něj "diktují podmínky a ostatní se podřizují. Mění se to v diktaturu," dodal.

"Evropský projekt krachuje," dodal pak Atanasios Orfanidis, který byl donedávna guvernérem kyperské centrální banky. Evropští lídři podle něj Kypřany "šikanují". Šéf investiční firmy Demetra Investment Nikos Michaelas si nebere servítky: "Očekávali jsme, že nám naši evropští přátelé pomohou. Místo toho nám přiložili pistoli k hlavě".

"Čekáme na mesiáše, který by nás zachránil. Nikdo takový ale samozřejmě není," řekl jeden vládní činitel. "Pokud do pondělka nedospějeme k dohodě, jsme odsouzeni ke zkáze.“

Ruské a indické obavy

Dění na Kypru sleduje velmi pečlivě Rusko. Mnoho Rusů a ruských firem tam má své peníze nebo sídla svých firem, třetina peněz v kyperských bankách patří ruským občanům a firmám. Ruské firmy a ruští občané mají v bankách na Kypru uloženo nejméně 20 miliard dolarů. Podle ratingové agentury Moody's měly k 1. září loňského roku ruské firmy na Kypru přibližně 19 miliard dolarů.

Dalších asi 12 miliard dolarů by podle Moody's mohla představovat aktiva ruských bank v kyperských institucích. Ruská verze časopisu Forbes pracuje s celkovým odhadem osm až 35 miliard eur.

Rusko opakovaně varovalo před příliš radikálními kroky, které by postihly ruské firmy na Kypru, Kreml však odmítl odložit nebo snížit splátky své starší půjčky. O víkendu ale Rusko naznačilo, že je ochotno pomoci, ale až poté, co se vyřeší situace Kypru v rámci EU.

Neméně bedlivě a s velkými obavami, sleduje dění na Kypru Indie. Ta má velmi přísné devizové zákony, Indové nemohou mít devizy a účty v zahraničí, což se snaží nejrůzněji obcházet a mnozí využívali služeb kyperských bank, zejména pokud obchodovali s EU. Obavy mají i Britové, kteří jsou po Rusech druhými největšími vkladateli.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám