V první fázi půjde o objekty s plochou nad 500 metrů čtverečních. O dva roky později budou muset mít energetický štítek i budovy ve vlastnictví státu s plochou větší než 250 metrů.

Týká se to i krajů, kterým energetické audity výrazně zasáhnou do rozpočtů. Energetické štítky je budou stát milióny. „V rozpočtu máme položku, která s nimi počítá,“ řekl Právu Michal Bouřa, vedoucí odboru investic a majetku na plzeňském krajském úřadu.

Kraj vlastní zhruba osm set budov, v tom jsou ale třeba i garáže. „Navíc zhruba u třetiny objektů jsou audity již hotové, prováděly se v minulosti v rámci rekonstrukcí,“ podotkl Bouřa.

Audit stojí 15 až 30 tisíc

Kolik budou muset kraje vynaložit peněz, není jasné. „Každý audit stojí 15 až 30 tisíc korun,“ uvedla Jana Pavlíková, mluvčí karlovarského krajského úřadu, který audity většiny svých budov už nechal udělat loni.

Audit už má i budova krajského hejtmanství v Ostravě. „Cena byla zhruba 280 tisíc korun,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Šárka Vlčková s tím, že hejtmanství nepředpokládá, že bude muset energetický audit provádět na všech budovách vlastněných krajem.

Jinde, jako například na olomouckém nebo ústeckém hejtmanství, se na audity teprve chystají. „Vzhledem k termínu, ke kterému mají být štítky připraveny, ještě není stanoven způsob ani rozpočet. Nicméně celá věc se připraví i s ohledem na nové krajské vedení,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.

Určitým problémem pro kraje může být skutečnost, že krajské rozpočty se dávaly dohromady v době, kdy zákon nařizující povinné energetické audity budov ještě nebyl na světě.

„Logicky jsme proto s něčím takovým nepočítali, a nemůžeme proto říci, kolik to bude stát,“ vysvětlil vedoucí ekonomického odboru královéhradeckého krajského úřadu Vladimír Soběslav.

EU: nulová spotřeba

V krajích, vzhledem k tomu, že jde o novou věc, se také vyčkává, co ostatní. „Určitě do štítků a energetických auditů nepůjdeme první, protože mohou nastat v legislativě různé nesrovnalosti,“ uvedla ředitelka Energetické agentury Zlínského kraje Miroslava Knotková.

Podle evropské směrnice musí do 31. prosince 2018 členské státy EU zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy měly téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové objekty, tedy například i rodinné domy.