Článek
Nechvalné prvenství Belgie se týká těch členských zemí, které nepobírají finanční pomoc. V recesi už je jinak několik let Řecko a spadlo do ní také Portugalsko. Obě tyto země jsou ale závislé na zahraniční pomoci. Řecko by bez ní zřejmě už dávno muselo vyhlásit platební neschopnost.
Výkonnost belgické ekonomiky tak potvrzuje obavy, že do recese vstoupila celá eurozóna. Ekonomové recesi většinou definují jako situaci, kdy ekonomika vykazuje pokles alespoň dvě čtvrtletí po sobě. Analytici čekají, že velmi náročný bude pro eurozónu celý letošní rok.
V meziročním srovnání si Belgie zatím růst zachovává, jeho tempo se ale snížilo na 0,9 procenta z předchozích 1,6 procenta o čtvrtletí dříve. Růst přitom zvolňuje už dlouho, o dříve, tedy ve čtvrtém čtvrtletí 2010, Belgie rostla ročním tempem 2,1 procenta.
Vývoj slouží jako ukazatel pro ostatní
Vývoj belgické ekonomiky často slouží jako vodítko toho, co lze později čekat v celé Evropské unii. Řada západoevropských zemí už je recesi velmi blízko, dostaly se do ní většinou v důsledku přetrvávající dluhové krize v eurozóně a negativních dopadů úsporných opatření. Ta mají zabránit, aby se současná krize neopakovala.
Ekonomika eurozóny v loňském třetím čtvrtletí sice ještě rostla, ale už jen o 0,2 procenta. Předběžná data za čtvrté čtvrtletí zatím nejsou známa, zveřejněna budou až 15. února. Ve stejný den zveřejní předběžná data ještě Německo, Francie, Itálie a Nizozemsko, tedy země, které jsou považovány za jádro eurozóny. Španělsko už toto pondělí oznámilo, že jeho ekonomika se v závěru loňského roku nevyhnula poklesu.
Analytici v anketě agentury Reuters už dříve předpověděli, že eurozóna v letošním roce vykáže hospodářský pokles o 0,3 procenta.
Ekonomové nejsou překvapeni
Pro většinu ekonomů není překvapivé, že se recese belgické ekonomiky potvrdila. Mírně pozitivním zjištěním je, že trh za čtvrté čtvrtletí loňského roku počítal s nepatrně výraznějším poklesem, než zmíněných 0,2 procenta. Se zlepšením už v prvním čtvrtletí ale počítá málokdo, protože v prosinci nová belgická vláda sáhla k úsporným opatřením, která mají pomoci zemi ušetřit 11,3 miliardy eur (asi 284,2 miliardy Kč).
Skepticky vidí budoucnost hlavně domácnosti, což je patrné z poklesu indexu spotřebitelské nálady. Ten v lednu klesl nejníže za dva a půl roku. "Aby politici s těmi opatřeními uspěli, museli by mluvit jiným jazykem," řekl ekonom finančního ústavu Bank Degroof Etienne De Callatay. "Musejí říkat, že situace je vážná. Když to řeknou takhle, lidi to pociťují nepříznivě," dodal.
Ve druhém čtvrtletí by se belgická ekonomika mohla vrátit k růstu, podle ekonomů ale bude hodně záležet na tom, v jakém stavu jsou ekonomiky hlavních obchodních partnerů. Belgie, podobně jako Česká republika, patří k nejotevřenějším ekonomikám světa.