Článek
Jaký vývoj cen elektřiny očekáváte u velkoobchodních cen během letošního roku a co domácnosti od počátku příštího roku?
U velkoobchodních cen na světových burzách očekávám stagnaci, cena kolísá mezi 51 až 53 eury za megawatthodinu. Nečekám výrazné posuny nahoru ani dolů. Z dnešního pohledu je dost možné, že cena silové elektřiny by se měnit neměla. O jednotky procent asi vzroste cena za distribuci, ale to je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
U podpory obnovitelných zdrojů je otázkou, kolik nových zdrojů vyroste. V tuto chvíli se to týká zejména bioplynových stanic. Myslím, že konečná cena od příštího roku by mohla růst v jednotkách procent.
Jakou kapacitu vlastní ČEZ v České republice v obnovitelných zdrojích? Plánujete jejich další rozvoj?
Ve fotovoltaice máme přibližně 125 megawatt instalovaného výkonu a nic dalšího v Česku nerozvíjíme. V naší aktualizované strategii jsme se rozhodli nesnažit se o další rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR.
Co se týče bioplynových stanic, ty by se čistě teoreticky, pokud by se to včas nepodchytilo, mohly stát podobným problémem s podobným dopadem na občany, jako byla fotovoltaika. Zdánlivě to vypadá, že je menším problémem, když se řekne, že se postaví v bioplynových stanicích několik set megawatt. Laik si může říci, že zde není takový potenciál problémů do budoucna, jako jsou dva tisíce megawatt u fotovoltaiky. Ale je třeba si uvědomit, že bioplynové stanice mohou být v provozu teoreticky 365 dní v roce. Na stejném instalovaném výkonu jako u fotovoltaiky tak vyrobíte sedmkrát více dotované elektřiny.
Politici se velmi intenzivně zabývají tím, aby zabránili tomu, aby neúměrným způsobem vzrostly dotace, které by se potom přenesly na občany. ČEZ se na tomto boomu ani náhodou nepodílí a podílet nebude.
Cítíte stále silnou podporu politiků pro dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín? Platí termín jejich uvedení do provozu do roku 2025?
Ano, stále cítím velmi silnou podporu. Politici vnímají, že by Česká republika měla být energeticky nezávislá a moc jiných způsobů, jak to zajistit, není. Politici si uvědomují, že energetická politika je výsostnou záležitostí každého členského státu EU, takže zatím jsem nezaznamenal, že by pod vlivem sousedních zemí chtěli podporu jádra měnit.
Termín, že před rokem 2025 by měl být uveden do provozu třetí i čtvrtý blok Temelína, stále platí. V důsledku ekonomické recese zůstane Česko čistým exportérem energie ještě asi o dva až tři roky déle, než se očekávalo, nicméně do roku 2025 budou už pro udržení energetické nezávislosti nové bloky Temelína zapotřebí.
Jaké výsledky hospodaření očekáváte za loňský rok a jaké za letošek?
Ekonomické výsledky za rok 2011 oznámíme až koncem února, ale celé druhé pololetí jsme se drželi očekávání – nic se na tom zatím nemění. Myslím, že za letošní rok to nebude horší.
Jaké změny v ČEZ jste po svém nástupu na post generálního ředitele provedl?
Zásadní věcí jsou organizační změny, které reflektují současnou situaci, jíž je třeba přizpůsobit organizační strukturu a vrcholné vedení. Doplnili jsme představenstvo firmy, prakticky jsme zúžili vrcholné vedení. K prvnímu lednu jsme zrušili funkci výkonného ředitele, kterou jsem dříve vykonával. Část kompetencí jsem přenesl na sebe, část na ostatní členy vedení. Finanční ředitel není od ledna zodpovědný jenom za finance, ale i za správu, informační technologie a personalistiku.
Vznikla samostatná divize strategie, což souvisí s tím, že klademe větší důraz na tvorbu strategického plánu a dlouhodobý horizont firmy. Nově máme také divizi nákupu, jejímž hlavním úkolem je tendr na dostavbu Temelína.
Jak se budou měnit počty zaměstnanců?
Budeme podnikat kroky, které souvisí se zvyšováním výkonnosti firmy, chceme snižovat vnitřní náklady. Máme velké množství dceřiných společností a budeme tuto strukturu zjednodušovat. To může znamenat, že dojde ke snížení počtu zaměstnanců, ale primárně na ředitelských pozicích.
Jaké jsou současné a plánované projekty ČEZ v Česku?
Máme prakticky hotovou komplexní obnovu elektrárny Tušimice, kterou bychom chtěli uvést do provozu letos na jaře. Realizujeme nový nadkritický uhelný blok v Ledvicích, ve výstavbě je paroplynový zdroj v Počeradech, připravujeme se na obnovu bloků v Prunéřově.
Máme hotovou studii proveditelnosti jaderného zdroje v Dukovanech, nyní se připravujeme na proces posuzování jejího vlivu na životní prostředí. Blok by mohl být uveden do provozu po roce 2030. Letos v červnu dostaneme nabídky na Temelín, paralelně běží posuzování vlivu na životní prostředí.
Na delší horizont máme projekty v teplárenství. Plánujeme vyvedení tepla z Temelína pro České Budějovice a pracujeme na studii proveditelnosti pro vyvedení tepla z Dukovan do Brna.
Co zahraniční investice? Plánujete další akvizice?
Zahraniční akvizice zatím vcelku dobře vracejí vložené peníze, nicméně žádnou další v blízké době neplánujeme. Do budoucna chceme v zahraničí rozvíjet výstavbu obnovitelných zdrojů. Má to smysl tam, kde jsou k tomu přírodní a zároveň regulatorní podmínky. Jedná se o rozvoj větrných farem na březích moře, kde hodně fouká, a to ve státech, které to zajímavě podporuji. Díváme se tedy na Polsko, Německo nebo Rumunsko.
Nehrozí při neprolomení uhelných limitů velký nárůst cen uhlí?
Pokud dojde k výraznému zvýšení cen uhlí, nebude to v přímé souvislosti s uhlím za těžebními limity, ale v souvislosti s tím, že některé české těžební společnosti jsou v privátních rukou a tyto firmy mají eminentní zájem uhlí zdražit.
Celý trh svým způsobem tlačí do toho, aby se za uhlí dávalo více peněz. Je trochu paradoxní, když uhlí v zemi patří státu, že těžební společnost, která je privátní a má povolení k těžbě, toto povolení zneužívá k tomu, aby hýbala celým trhem.
Bývalý šéf ČEZ Martin Roman se před časem vyjádřil, že by Německo mělo za to, že přes Česko přenáší velké množství proudu a zatěžuje tak přenosovou soustavu, platit až sedm miliard korun ročně. Co si o tom myslíte?
Současný stav je takový, že Německo má svou energetickou politiku nastavenu tak, že se významně přiklání k obnovitelným zdrojům. Na severu Německa se staví velké množství větrných farem, přičemž velká část spotřeby je v jižním Německu. Němci by tak měli logicky zajistit, aby energie mohla být přenášena od místa výroby k místu spotřeby, což se jim ale časově nedaří. To se dá pochopit, protože liniové stavby jsou problém, je například třeba vyřešit věcná břemena.
Už dnes to je tak, že velká část elektřiny ze severu Německa teče na jih Německa přes Českou republiku. A bude to ještě horší, protože Němci si s tím během několika příštích let neporadí. V praxi to vypadá tak, že jsme tranzitní zemí z Německa do Německa. Kdybychom se bavili o dálnicích, tak budeme chtít zaplatit mýto a dálniční známky. To všem přijde logické a férové.
Existuje mechanismus, kterým přenosové soustavy přispívají do společného balíku a potom se tyto finance rozdělují. Ale česká přenosová soustava je spíše plátcem.
ČEZ ve středu oznámil výsledky vnitřního auditu, který kontroloval, zda za minulého vedení nedocházelo k zadávání podezřelých nabídek plzeňské Škodovce. Audit žádná pochybení nenašel, nedalo se to ale od auditu, který jste si prováděli sami, čekat?
V čele interního auditu máme Petra Vobořila, což je zkušený člověk, který v ČEZ pracuje od osmdesátých let. Na auditu pracovalo několik lidí, kteří nad tím strávili hodně času. Věřím tomu, že vše zkoumali velmi pečlivě a podrobně. Všechny významné zakázky se procházely do hloubky a audit neshledal nic nestandardního. Nebráníme se ale tomu, aby kontrolu provedl někdo zvenku, nicméně neočekávám, že by mohl zjistit něco jiného. Vnitřní audit probíhal s vědomím toho, že může být kdykoli zvenčí zkontrolován.