Devizové rezervy Číny dosahují 3,2 biliónu dolarů (asi 60 biliónů korun) a jsou největší na světě. Podle Fu Ying argument, že by nejlidnatější země světa měla zachraňovat Evropu, neobstojí. Evropané prý nepochopili, jak hodlá Čína se svými rezervami nakládat.

„Nemůžeme tyto peníze použít na zmírnění chudoby v tuzemsku. Nemůžeme je také použít na řešení problémů v zahraničí,“ sdělila náměstkyně. Ekonomové odhadují, že přibližně pětinu svých rezerv má Čína v majetku vedeném v eurech, další dvě třetiny představují aktiva v dolarech.

Čínské ministerstvo zahraničí nicméně nemá přímý vliv na to, jak země investuje do svých devizových rezerv.

Zastánci čínské pomoci eurozóně argumentují tím, že Peking by tím mohl diverzifikovat své dolarové rezervy, a zároveň by tím podpořil ekonomický růst na největším čínském exportním trhu. K tomuto kroku ale podle všeho nedojde, a to i přesto, že šéf Evropského fondu finanční stability (EFSF) Klaus Regling jednal na konci října s čínskými investory ohledně pomoci.