Hlavní obsah

Evropu dohání její noční můra – referendum

Komentáře středečního evropského tisku posuzují rozhodnutí řeckého premiéra Jorgose Papandrea vypsat referendum o pomoci eurozóny převážně negativně jako zbytečně riskantní nebo přímo znevažující nabízenou pomoc. Poukazují přitom zejména na delší nejistotu finančních trhů.

Foto: Thierry Roge, Reuters

Předseda Evropské komise José Barroso ukazuje cestu řeckému premiéru Jorgu Papandreovi.

Článek

Pokud se podíváme do nedávné minulosti, tak v roce 2005 odmítli Francouzi a Nizozemci návrh ústavy EU, proto Brusel její ratifikaci pozastavil. V roce 2009 naopak napodruhé řekli obyvatelé Irska (přes 67 procent) jednoznačné „ano“ Lisabonské smlouvě.

Francouzský tisk rozhodnutí řeckého premiéra kritizuje a považuje za „mimořádně nebezpečné čekat několik měsíců na přijetí plánu, jenž má přitom Řecku poskytnout oddechový čas“, jak uvádí deník La Croix.

Další francouzský deník Le Monde považuje Papandreovo rozhodnutí o referendu dokonce za „bláznivou sázku“. Nynější překvapivý tah Atén podle deníku otevírá možná do ledna novou fázi nejistoty, což je nejhorší ze všech scénářů. „Vnucuje se tak otázka, zda Řecko skutečně patří do eurozóny," uzavírá list.

Ať rozhodne lid

Podle nizozemského deníku de Volkskrant Papandreu spíše než vyjednání nových podmínek usiluje řecký premiér o zlomení domácího odporu proti ozdravné politice své vlády a chce postavit kritiky před hotová fakta.

Rakouský liberální deník Salzburger Nachrichten je toho názoru, že oslabená řecká vláda si chce podle odhadů opatřit referendem požehnání lidu a zavázat občany k plnění úspor právě tím, že je nechá rozhodnout o budoucnosti bankrotujícího státu.

Švýcarský tisk Řeky brání

Naopak švýcarské deníky s ohledem na tradičně rozvinutou „přímou demokracii“ se podivují odporu Evropy proti referendu. „Zatím ještě Papandreu nebyl zatčen a doufejme, že se toho ani nedožijeme. Protože prosazuje to jediné správné řešení,“ píše Basler Zeitung.

Také další švýcarský deník Tages-Anzeiger píše v obdobném duchu: „Řekové stojí před zásadní otázkou, zda chtějí změnit svůj život. Musejí změnit své zvyky, svůj vztah ke státu a společenství, pokud chtějí nadále požadovat pomoc unie. A o tom by měli Řekové mít možnost rozhodnout sami,“ míní list.

Krize si s přímou demokracií moc netyká

Analytik Jan Čermák z ČSOB si o vyhlášení řeckého referenda myslí své: „Je to podobné, jako kdyby se Winston Churchill na jaře 1940 rozhodl uspořádat referendum o bitvě o Británii. Války a krize s přímou demokracií nejdou moc dohromady,“ je přesvědčen.

V Česku je referendum zakotveno v ústavě, prováděcí ústavní zákon však stále nebyl přijat. V roce 2003 se konalo referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii, v němž přes 77 procent voličů členství podpořilo.

Reklama

Výběr článků

Načítám