Průzkum poukazuje i na to, že pokud by se nyní konaly volby, občané by byli opět nejvíce citliví na to, jak se politické strany postaví k poplatkům ve zdravotnictví. Pro 64 % voličů by dokonce záměr politické strany zvýšit poplatky ve zdravotnictví byl důvodem tuto stranu nevolit. Přesto polovina populace souhlasí s tím, aby si lidé sami platili léky do 50 korun.

V popředí zájmu veřejnosti je též státní podpora penzijního připojištění a stavebního spoření. Přibližně u 60 % lidí by záměr politické strany zrušit či výrazně omezit státní podporu stavebního spoření či penzijního připojištění negativně ovlivnil jejich rozhodování při volbách, a pravděpodobně by takovou stranu nevolili.

Lidé také stojí o zachování stravenek jako zaměstnaneckého benefitu a možnost odečítat úroky z hypoték od daňového základu (shodně 83 % populace). Stranu, která by prosazovala zrušení stravenek, by pravděpodobně nevolilo 48 % populace a tu, která by usilovala o zrušení možnosti odečítat úroky z hypoték 42 % oslovených.

Státu by pomohlo větší zdanění hazardu

Podle oslovených respondentů by státu pro snížení deficitu státních financí nejvíce pomohlo zvýšení zdanění loterií a hazardu (myslí si to 69 % populace). Výraznější podporu populace má z těchto úhlů pohledu i progresivní zdanění (56 %) a zvýšení daní firmám (48 %).

Snížení deficitu státních financí by podle názoru populace nejméně pomohlo omezení nebo zrušení příspěvku na penzijní připojištění, zrušení stravenek jako zaměstnaneckého benefitu, zvýšení poplatků ve zdravotnictví či výrazné omezení či zrušení stavebního spoření.