Podle ředitele společnosti Médea Research Jana Matějky může pokles podpory jednotné evropské měny odrážet finanční problémy některých členů eurozóny, zejména Řecka.

„Ekonomická krize, zejména pak finanční problémy některých zemí eurozóny, zvýšila zájem o ekonomické otázky i mezi lidmi, kteří se jimi jinak významně nezaobírají. Tyto potíže navíc zapříčinily úvahy o výhodnosti společné evropské měny, stabilitě celé eurozóny a dokonce i o riziku jejího rozpadu a návratu k národním měnám," uvedl Matějka.

Respondenti byli v průzkumu vyhranění, neutrální postoj k přijetí jednotné evropské měny zaujímala pouhá čtyři procenta obyvatel a stejný počet na přijetí eura názor nemá.

Termín přijetí dosud nestanoven

Průzkum zároveň ukázal, že pro přijetí eura jsou spíše muži, lidé s vyšším vzděláním, příznivci TOP 09, ODSČSSD. I u nich ale převážilo odmítavé stanovisko. Naopak proti přijetí eura se v průzkumu nejčastěji vyslovovali příznivci Věci veřejnýchKSČM.

Česká republika zatím termín přijetí evropské měny nestanovila. Premiér Petr Nečas (ODS) v polovině ledna uvedl, že Česko přijme euro ve chvíli, kdy splní kritéria požadovaná Evropskou unií, eurozóna bude stabilní a nová měna bude výhodnější než udržení koruny.