V rámci výzkumu 88 procent dotázaných přiznalo, že má obavy z poklesu životní úrovně v důchodovém věku. O něco větší obavy z možného poklesu životní úrovně mají ženy a lidé s nižším vzděláním. Větší obavy z výraznějšího poklesu životní úrovně projevují také lidé v produktivním věku v rozmezí 35–54 let.

Na stáří si formou penzijního připojištění spoří v současné době 60 procent lidí. Celkem 32 procent uvedlo, že se teprve chystá v budoucnu spořit, naopak sedm procent dotázaných nehodlá spořit ani v budoucnu. Nejvíce těch, kteří si nechtějí spořit, je mezi lidmi s nízkým příjmem a základním vzděláním. Na důchod si spoří výrazně méně mladší generace ve věku 18–24 let (25 procent), na rozdíl od většiny starších lidí nad 45 let, kterých si spoří 74 procent.

Jako hlavním důvod, proč si na důchod nespoří, uvádí 70 procent lidí nedostatek finančních prostředků. Nejvíce peníze scházejí lidem s nízkým příjmem a základním vzděláním (73 procent). Nejvíce těch, kteří zatím nepovažují spoření za nutné, je mezi lidmi s nadprůměrným a vyšším příjmem (36 procent) a lidmi s vysokoškolským vzděláním (35 procent).

Představa o výši důchodu souvisí s výší příjmů

Výzkum potvrdil malou ochotu lidí spořit si měsíčně na důchod vyšší částky. Nejvíce lidí (34 procent) na penzijní připojištění přispívá částkou v rozmezí 201–500 korun, téměř pětina (19 procent) jen částkou do 200 korun. Pouze necelá čtvrtina populace (23 procent) by spořila 501–1000 korun, a více než 2000 korun, což by bylo optimální, pouhá tři procenta.

Pokud se týká očekávané výše důchodu, pro třetinu dotázaných by byl přijatelný důchod v rozmezí 14 000–16 000 korun. Více než polovině lidí se základním vzděláním a podprůměrným příjmem by stačilo 12 000–14 000 korun nebo jen 8000–10 000 korun. Celkově uvádí nižší částky mladší generace, neboť 64 procent respondentů do 24 let označilo za „slušný“ důchod 12 000 korun, zatímco ve věkové skupině nad 55 let by se s tímto důchodem spokojilo jen 45 procent lidí.

Potvrzuje se, že představa o výši důchodu se u většiny lidí vcelku realisticky odvíjí od výše jejich příjmů. Dokládají to i výsledky výzkumu, podle nichž téměř tři čtvrtiny (73 procent) dotázaných souhlasí s tím, že by měl být důchod podle výše příjmu odstupňován. Shodnou se na tom vzácně jak příslušníci mladší, tak i starší generace.

Ohledně penzijní reformy věří lidé nejvíc ČSSD

Více než polovina obyvatel (54 procent) by souhlasila s tím, aby část peněz z průběžného systému důchodového pojištění byla vyvedena do soukromých fondů, tzv. opt-out. Nejvíce tuto myšlenku podporují lidé se středoškolským vzděláním (59 procent) a 70 procent mladých lidí do 34 let. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných (72 procent) si myslí, že spoření v rámci těchto fondů by mělo být dobrovolné a nikoli povinné. Pro povinné spoření se vyslovila pětina lidí (20 procent). Zároveň 75 procent lidí uvádí, že by se o své peníze v soukromých fondech báli. Týká se to všech sledovaných kategorií a jen o něco méně obav projevují lidé s vysokoškolským vzděláním a mladí lidé do 24 let.

Výzkum dále zjišťoval, jaké politické straně lidé nejvíce věří při prosazování penzijní reformy. Ukazuje se, že 22 procent v tomto směru nevěří žádné politické straně a další téměř pětina lidí nemá jasný názor. Pokud jde o jednotlivé politické strany, největší důvěru (19 procent) má ČSSD, za ní jsou s menším odstupem ODS (15 procent) a TOP 09 (13 procent), Věci veřejné mají podporu 6 procent, KSČM 4 procenta. Další politické strany dostaly pouze 1 procento či méně.

Chybí informovanost

Výzkum také ukázal, že informovanost veřejnosti o změnách, které se chystají v rámci penzijní reformy, je zcela nedostatečná. Pouze 25 procent dotázaných uvedlo, že má dostatek informací o krocích, které se připravují v rámci reformy. Informovanost je větší u lidí s vyšším vzděláním (33 procent) a vyšším příjmem (28 procent).

„Populace má ráda jasno ve věcech, které se dotýkají jejich denního života a perspektivně obsahu jejich peněženky. Proto si téměř všichni obyvatelé ČR – přesně 96 procent – myslí, že by vláda měla připravit vysvětlovací kampaň, v níž by veřejnost podrobně seznámila se všemi svými kroky v oblasti penzijní reformy,“ dodává k výzkumu Tomáš Macků z agentury Ipsos Tambor.