"Můj osobní názor po návštěvě na Dolech Bílina je, že k limitům by se mělo přistupovat individuálně. Něco jiného jsou limity na Dole Československé armády v dosahu lidských sídel, kde situace je daleko složitější než tady, kde jde o ´zemi nikoho´. Troufal bych si říci, že poté co by se tam odtud uhlí vytěžilo a celá oblast by se zrekultivovala, tak by území vypadalo daleko lépe než teď," míní Říman.

Limity o těžbě schválila před 16 lety Pithartova vláda. Ty ale považuje ministr v tomto případě za bezpředmětné.

Dolovat se bude asi ještě desítky let

Severočeské doly mají za limity těžby 120 miliónů tun uhlí, které by chtěly získat. Při předpokládané 7,5 miliónové těžbě za rok by se dolovat za limity začalo za nějakých 15 let.

Tato varianta počítá s přiblížením hrany lomu k městu Lom na Mostecku na 800 metrů, k nedaleké obci Mariánské Radčice až na 500 metrů. vše závisí na konečné podobě územního plánu Ústeckého kraje, který se připravuje.

Lidé už dali najevo svůj odpor

Zastupitelé města vyzvali vládu k odepsání zásob hnědého uhlí za limity těžby. Obávají se v souvislosti s přiblížením těžby zvýšených koncentrací prachu a hluku. "V jednání s obyvateli jsme na začátku. Uděláme všechno pro to, abychom zajistili co nejnižší dopad těžby na jejich životy. Počítáme také se sponzoringem," řekl generální ředitel SD Jan Demjanovič.

Těžit za limity chce i MUS. Jejich prolomení by ale znamenalo likvidaci obcí Horní Jiřetín a Černice v sousedství Litvínova, k městu by se hrana povrchového lomu přiblížila na 500 metrů. Proti rozšíření těžby se obyvatelé Litvínova vyjadřovali loni v prosinci i v referendu. K urnám jich však nedorazila potřebná nadpoloviční většina, výsledky lidového hlasování jsou tak neplatné.