Hlavní obsah

Vietnamci se od hranic začínají stěhovat do měst

Právo, Rudolf Voleman, Lenka Hloušková

Vietnamští obchodníci pozvolna opouštějí své tradiční zázemí v příhraničí v blízkosti tržišť a stěhují se do velkých měst, kde si pronajímají obchody nebo je kupují.

Článek

"Bývaly časy, kdy v Merklíně a okolí, zejména v osadě Pstruží, žilo kolem čtyř set vietnamských trhovců," vzpomínal Josef Níč, starosta Merklína u Karlových Varů, kde žije dnes celkem asi jedenáct set obyvatel. "Jak se ale redukuje provoz tržiště v Potůčkách na německých hranicích, začali postupně mizet do velkých měst. Tam si pronajímají nebo kupují za našetřené peníze z tržiště klasické obchody," popisoval starosta, podle kterého ve Pstruží zůstalo v současné době pouze kolem dvaceti vietnamských trhovců.

" U nás jich bydlelo rovněž více, ale nyní je jich asi dvacet," potvrdil trend starosta Potůčků Pavel Husařík, podle kterého prodává v Potůčkách na tržištích kolem dvou tisíc vietnamských obchodníků.

"Odstěhovali se však do obcí podél silnice do Potůčků, ale hlavně do Ostrova a Karlových Varů," poznamenal starosta Potůčků s 365 obyvateli. "Pouze asi tři rodiny trhovců mají u nás trvalý pobyt," dodal s tím, že několik vietnamských dětí chodí do místní základní školy.

"V současné době máme pět dětí, jejichž rodiče pocházejí z Vietnamu," uvedla ředitelka merklínské základní školy Marie Jirková. "Dříve jsme jich ale měli více, určitě k deseti," dodala. "Žádný problém s nimi nemáme, spíše v komunikaci s rodiči, kteří neumějí česky," uvedla.

"Líbí se mi tady a nikam do města bych se nestěhovala. Mám tu spoustu místních kamarádů," pochvalovala si desetiletá Nguyen Thi Ngog Suong, které spolužáci neřeknou v Merklíně jinak než Arabela.

V západočeský městech studují na základních a středních školách stovky Vietnamců. Například v třídních seznamech chebského gymnázia je až třetina vietnamských jmen, vysoké procento žáků této národnosti udávají i gymnázia z Plzně a Karlových Varů.

Učitelé si vietnamské děti pochvalují

"Průměrný prospěch vietnamských dětí na základních školách je 1,5, na středních 1,9 a vysoké často končí s červenými diplomy. Umějí dva, někdy tři jazyky," tvrdí předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter. Potomky z této skupiny cizinců se nebojí dokonce označit za budoucí českou inteligenci.

Učitelé se shodují, že patří ve školách k nejchytřejším, vyhrávají soutěže v angličtině a se záludnostmi češtiny si leckdy poradí lépe než jejich čeští vrstevníci. "Před časem nám vietnamská studentka pravidelně vyhrávala olympiádu v češtině. Ty děti se opravdu snaží a patří ve třídách k nejlepším," charakterizovala své vietnamské žáky učitelka češtiny na jednom z plzeňských gymnázií.

"Vietnamským rodičům jde hlavně o děti. A vzdělaní lidé přece nechtějí posléze končit ve stáncích na tržišti," nastiňuje budoucnost Vietnamců v Česku Winter. Do domoviny svých rodičů se mladí vracet příliš nechtějí. Učiní-li tak, většinou v tamní společnosti uspějí. "V každé provincii Vietnamu najdete někoho, kdo mluví česky. Ve vládě to jsou hned tři místopředsedové," tvrdí Winter.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám