Hlavní obsah

Šmarda: Když to pomůže, kandidatury se vzdám

Právo, Karolina Brodníčková

Místopředseda soc. dem. Michal Šmarda nabídl šéfovi ČSSD a vicepremiérovi Janu Hamáčkovi, že se vzdá kandidatury na post ministra kultury, pokud by to usnadnilo rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana odvolat šéfa resortu Antonína Staňka (ČSSD) a zabránilo to rozpadu vlády.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Michal Šmarda

Článek

Ve čtvrtek v poledne jede za Zemanem do Lán premiér a lídr ANO Andrej Babiš společně s Hamáčkem, aby našli cestu z krize. Prezident odmítá Staňka odvolat, jak ale napsalo středeční Právo, ministr možná odejde dobrovolně. Šmarda ve středu uvedl, že klíčové je, aby měl konečné slovo Hamáček.

„Variantu, že bych se nemusel stát ministrem kultury, jsem dal k dispozici. Na funkci nelpím, kandidaturu jsem přijal proto, že si to přál předseda strany v rámci své strategie, jak chce, aby ČSSD dál působila ve vládě,“ řekl Právu s tím, že taktika mu přišla rozumná.

„Pokud předseda tuto strategii změní, budu to respektovat. Ale je třeba, aby to bylo jeho rozhodnutí. On je ten, kdo bude za ČSSD rozhodovat, kdo bude ve vládě,“ dodal Šmarda.

S jakými očekáváními na jednání pojede, nechtěl Hamáček Právu říci. Stejně jako ostatní členové vedení ČSSD si až do čtvrteční schůzky dal „bobříka mlčení“ a další postup odmítl komentovat.

Ať už čtvrteční schůzka dopadne jakkoli, podle Šmardy z celé situace odejde soc. dem. oslabena. „Vládní projekt jako celek je poškozen zase o něco víc a je to škoda. Za vstup do vlády jsme zaplatili tvrdou daň, měli jsme velké politické náklady. Soc. dem. se řada věcí podařila, ale ty náklady jsou čím dál vyšší s každou takovou kauzou,“ řekl dále Právu.

Foto: Petr Horník, Právo

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD)

„Myslím si, že to pořád smysl má, ale je to další díl do mozaiky, který ukazuje, že síly se v opozici nabírají snáz než v koalici,“ dodal Šmarda. Zeman mu minulý týden řekl, že by byl vhodnější jako adept na volebního manažera ČSSD pro krajské volby v roce 2020 než na ministra kultury.

Staněk: Vážně míněná demise

Staněk však v úterý naznačil, že na ministerstvu pokračovat nechce. „Potvrdil jsem premiérovi, že má demise byla vážně míněná. Žádné racionální řešení blokovat nebudu. Naopak,“ napsal Právu. Podle odborníků na ústavní právo v případě, že již nejde o demonstrativní demisi, prezident ministra nemůže nutit, aby na postu setrvával.

Zeman se přitom v roli premiéra ocitl v podobné situaci jako nyní Hamáček s Babišem. Při sestavování kabinetu v roce 1998 se dostal do sporu s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, který při jmenování vlády váhal nad budoucím šéfem diplomacie Janem Kavanem a vnitra Václavem Grulichem.

Jak ve středu připomněla ČTK, Zeman tehdy prohlásil: „Článek 68 Ústavy jasně říká, že prezident jmenuje na návrh ministerského předsedy členy vlády. Z něho jednoznačně vyplývá, že se nemůžeme ptát, kdo se komu líbí a kdo nelíbí.“ Havel na oba po několika dnech kývl.

Zeman se v témže roce vyjádřil i ke způsobu odvolání ministra: „Podle Ústavy to navrhuje premiér a v takovém případě je to zaručené,“ uvedl.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám