Hlavní obsah

Má si každá strana pořídit svoje policisty? ptal se Pirátů poslanec ODS

Právo, Karolina Brodníčková, rav
Praha

Úterní jednání bezpečnostního výboru Sněmovny kvůli spolupráci podplukovníka Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jana Šmída s Piráty bylo bouřlivé. Pirátský poslanec Lukáš Kolářík ji bránil tím, že je podobná komunikace mezi policisty a politiky běžná. To však rozčililo poslance ODS Pavla Žáčka, který se Pirátů ptal, zda si mají tedy všechny strany pořídit vlastní policisty.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny řešil kauzu spolupráce policisty Jana Šmída s Piráty

Článek

Vedení policie i ministerstva vnitra ke kauze, na kterou minulý týden upozornil deník Právo, přistupuje s vážností, náměstek policejního prezidenta Jaroslav Vild sdělil, že vedení NCOZ Šmída odstavilo od interních informací policie.

Jak Právo informovalo, podplukovník Šmíd, který v NCOZ vyšetřuje finanční kriminalitu, se podle zápisu Pirátů stal 9. dubna členem jejich týmu pro vnitro a bezpečnost a měl straně pomáhat s legislativou. Šmíd byl zároveň nestranickým zastupitelem v Děčíně, po zveřejnění informací na pozici zastupitele rezignoval. Pirátům však napsal, že kdyby mu zákon nebránil, byl by členem strany a nyní je alespoň jejich hrdým voličem.

Foto: Piráti

Jan Šmíd, podplukovník Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Vedení NCOZ nyní celou situaci vyšetřuje. Náměstek ministra vnitra Jiří Nováček na jednání výboru sdělil, že centrála prověřuje, jakou formou spolupráce mezi Šmídem a Piráty probíhala a v jaké intenzitě.

O dalším osudu Šmída by mělo být podle slov policejního prezidenta Jana Švejdara jasno příští týden. Sám Švejdar se výboru nezúčastnil z pracovních důvodů, protože je na setkání policejních prezidentů zemí V4 na Slovensku.

„Držíme se zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kde je v paragrafu 47 uvedeno, že příslušník nesmí být členem politické strany nebo hnutí, nesmí vykonávat činnost v jejich prospěch, ale není tím dotčeno jeho volební právo. V paragrafu 45 se hovoří, jak se má příslušník bezpečnostního sboru chovat. Tam je zásada nestrannost. Čekáme, jak se prokáže či neprokáže, jaká byla míra či intenzita spolupráce příslušníka ve prospěch politické strany,“ řekl novinářům Nováček.

Pirátský poslanec Lukáš Kolářík, který Šmída do svého stranického týmu pro vnitro a bezpečnost přivedl, prohlásil, že Šmíd byl jen host, oslovený ke konkrétnímu zákonu. Tomu však neodpovídá zápis z jednání týmu z 9. dubna, kde je Šmíd představen jako nový člen týmu. „Nemůže být členem strany, protože je u policie. Řeší organizovaný finanční zločin. Může řešit všechna legislativní témata,“ stojí v zápise.

Foto: Právo

Část zápisu z jednání pirátského týmu pro vnitro a bezpečnost

Kolářík to bagatelizoval novinářům slovy, že spolupráce byla na stejné úrovni, jako by oslovil policistu na ulici. „Já v tom nevidím problém, já jsem oslovil pana Šmída kvůli nějakému jeho odbornému stanovisku k projednávané legislativě. Je to podobné, jako bych šel venku, potkal bych policistu a zeptal se ho, jak se mu daří v práci a jestli nechce něco změnit na služebním zákoně a on mi odpověděl. Je to v podstatě stejná situace,“ řekl novinářům.

Podobnou rétoriku vedl i na jednání výboru, kde obvinil kolegy poslance, že se také stýkají s příslušníky bezpečnostních sborů, ale na rozdíl od Pirátů o tom nevedou na internetu zápis.

Poslanec a zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček (ODS) taková nařčení odmítl. „Po čem teda volá? Aby každá politická strana měla ve svých orgánech příslušníky bezpečnostních sborů, ideálně z NCOZ, kteří častokrát šetří kauzy týkající se politických stran, a pak tady hráli mariáš s informacemi?“ ptal se kolegů na výboru.

„Mně to připadá naprosto absurdní. Jak dlouho vůbec NCOZ tolerovalo, že je toto možné? Posouváme hranice. Když to vezmeme z pohledu policisty, který má být nestranný, nesmí hovořit o utajovaných skutečnostech, tak on je vnitřně rozerván. Je schopen oddělit tu roli od té další role? Pokud chodí do orgánů politické strany a tam se o věcech baví?“ dodal.

Poslanec z hnutí ANO Robert Králíček, který byl iniciátorem svolání mimořádného jednání bezpečnostního výboru, se do Koláříka obul, že srovnává nesrovnatelné. „Veřejné vystoupení příslušníka bezpečnostních složek na výboru, kde jsou zástupci všech politických stran, je něco jiného než práce pro jednu politickou stranu,“ prohlásil.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny řešil kauzu spolupráce policisty Jana Šmída s Piráty (druhý zleva ředitel policejní inspekce Radim Dragoun

Poslanec Pavel Růžička (ANO) se zase pozastavil nad informacemi, které získal od děčínských zastupitelů. „Já mám podezření, že podplukovník Šmíd nahlížel do policejních systémů a získával informace, ke kterým se vůbec neměl dostat,“ uvedl na jednání výboru.

Poslanci na výboru nakonec nedošli k žádnému závěru a jednání přerušili do 6. června. Kolářík požádal ministerstvo vnitra, aby zpracovalo metodiku, co lze a co nelze pokládat za činnost ve prospěch politických stran. Náměstek Nováček se však domnívá, že příslušný zákon o služebním poměru ji definuje dostatečně.

Výběr článků

Načítám