Hlavní obsah

Ministerstvo financí vylekalo kolegy na obraně pomalejším růstem rozpočtu

Právo, Oldřich Danda

Ministerstvo obrany počítá, že vláda dostojí slibu a rozpočet armády poroste skokově o deset a víc miliard korun ročně a dosáhne výše 1,4 procenta HDP už v roce 2021.

Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Velké překvapení proto minulý týden zavládlo v ekonomické sekci ministerstva obrany, když se dočetli v Rozpočtové strategii ministerstva financí a v Konvergenčním programu, který finance zpracovávají pro EU, že rozpočet na obranu dosáhne 1,4 procenta HDP později, až v roce 2022.

„Ministerstvo obrany vznáší k údaji k roku 2022 připomínku. Dosavadní jednání totiž v očekávaném vývoji obranných výdajů žádnou změnu neindikovala,“ řekl Právu mluvčí obrany Jiří Caletka.

Dodal, že s plánem dostávat 1,4 procenta HDP už v roce 2021 počítají při plánování armádních nákupů. Už příští rok by obrana měla začít platit za nová bojová vozidla pěchoty BVP, za které chystá utratit celkově až 53 miliard korun. „V roce 2022 by měl být rozpočet minimálně 1,6 procenta HDP. Nárůst rozpočtu je potřebný pro postupné dosažení úrovně dvou procent HDP v roce 2024, což představuje náš závazek vůči NATO,“ dodal Caletka.

„Jde o jinou metodiku“

Dvě procenta HDP znamenají, že se vojenský rozpočet za šest let zdvojnásobí na více než 130 miliard korun. Letos má Česko na obranu vydat 66,7 miliardy korun, což by mělo být 1,19 procenta HDP. Příští rok by mělo ministerstvo podle očekávání hospodařit s 77 miliardami korun.

Ministerstvo financí ale obranu uklidňuje, že jde o nedorozumění, protože výdaje na obranu pro účely EU počítají podle jiné metodiky. „Oproti výdajům státního rozpočtu kapitoly ministerstva obrany neobsahují určité položky, např. na správu a provozování vojenských škol, důchodový systém vojenského personálu, na správu, pořízení či obměnu státních hmotných rezerv apod.,“ sdělil Právu Zdeněk Vojtěch z tiskového odboru ministerstva financí. „Nejedná se tedy o odklon ani o zpoždění od dlouhodobé koncepce vlády ve výdajích na obranu,“ dodal.

Otázka růstu výdajů na obranu je politicky citlivá věc. Minulý týden závazek navýšit peníze na zbrojení zpochybnili piráti. Jejich poslanec Mikuláš Ferjenčík označil skokový růst o 50 miliard korun v českých podmínkách za nesmysl, protože tyto peníze jsou víc potřeba na platy učitelů či důchody. Vysloužil si za to od většiny politiků kritiku a nálepku nezralého populisty.

Reklama

Výběr článků

Načítám